Smoke (1995)

Príbeh ,ktorý sa točí okolo troch postáv, spisovateľa, majiteľa obchodu s tabakom a novinami a chlapca, ktorý ukradol peniaze zlodejom...najprv sa nič nedeje a príbeh pokojne plynie vysvetľovaním bežného života hlavných postáv, miestami, poeticky, miestami až nudne , v poslednej tretine filmu nastane gradácia so záverečným riešením problémov postáv a vianočným príbehom majiteľa tabakového obchodu ...vrele odporúčam všetkým ,ktorý nepotrebujú na všetko polopatistické ukončenia a majú čo len štipku fantázie a umeleckého cítenia.

Vakomsi cigaretovom dyme sa postupne odvíjali i akési [mini]príbehy, ktoré nakoniec vyústili do jednoliateho príbehu, resp. celku, pričom ich spoločným menovateľom bolaAuggiehobrooklynská trafika, odkiaľ v podstate pramenila ústredná línia udalostí a vzťahov, vrátane akéhosi nostalgického pohľadu na niekdajšie "Svetové obchodné centrum," trblietajúce sa v pozadí, pod ktorým akurátne prechádzala vlaková súprava počas zamračenej oblohy; obrázok ako vystrihnutý z klasických titulov -Jasudžiróa Ozuoa; teraz azda narážam najmä i na to, že ani tento ponúkajúci sa príklad, sa absolútne nikam extra neponáhľal, úplne pomaličky plynul, ako keď sa vskutku práve odvíja i normálny cyklus života z nadhľadu zorného pola naprosto [ne]obyčajného človeka, tak vtedy presne v podobnom duchu, následne vitajte i v spoločnosti ďalších, obdobne zmýšľajúcich postáv, ktoré sa objavovali vedľa ústredného protagonistu v podaní vynikajúceho amerického predstaviteľaHarveyho Keitela, ktorý určoval hlavný prím naprieč príslušným dianím, plným nepredvídateľných stretnutí v samotnej nadväznosti na miestami pomerne dosť krkolomné situácie, hraničiace i s čoraz intenzívnejším dôrazom na pole pôsobnosti, v ktorom sa mimochodom ocitali niektoré z kľúčových postáv, čo dokonca zaváňalo akýmsi adrenalínovým pocitom zo strany diváka, ako sa vlastne napokon vykryštalizuje vzniknutá situácia, vyznačujúca sa nejasným výsledkom.•Sympatický titul sa vyznačoval akousi dialógovou smršťou, na čo sa treba určite dopredu pripraviť, ale nie zase v takom neúnosnom pomere, ako by sa mohlo sprvoti zdať; najskôr je potreba byť čo najviac pozorným k jednotlivým replikovým pasážam, vzťahujúcich sa na prichádzajúce a odchádzajúce postavy, tak akonáhle si toto vsugerujte do svojej mysle, začnete pociťovať akýsi balzam na duši, čo doslova vyvieralo z tohto príjemného filmového nezávislého diela, aké sa už v súčasnosti vôbec ani nenakrúcajú, o to viac je potrebné si ich vážiť! ← zbytočne sa naďalej rozpisovať → stačí raz vidieť, aby som si vytvoril ucelený obraz, čo sa mi zrejme tentoraz našťastie znovu podarilo. ODPORÚČAM každému vnímavému divákovi.PS:Neodchádzajte od filmu hneď so záverečnými titulkami, keďže sa ešte vynoril doplňujúci a vysvetľujúci, čiernobielye p i l ó g, ktorý ma akosi zvlášť zahrial pri srdiečku.

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená.Smokenabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý.[80%]

Napoprvé bez recenze. Nyní bych skoro přidal jednu* na max. , ale tak dokonalé to není. Např. ta Whitakerova umělá ruka, proč je tak dlouhá ? Poměr Drama / Komedie je tak 70/30. Dobrý detail je před závěrečným vyprávěním Auggieho o tom, jak o Vánocích přišel ke svému foťáku. Odkládá noviny a v nich fortky dvou zastřelených lupičů, kteří ohrožovali Rašída a vlastně i spisovatele Paula. Jejich peníze doputovaly k Ruby a už není nutno se obávat, že by se po nich pídili. Dobré výkony hlavních představitelů - Harvey Keitel, William Hurt a Stockard Channing, kterou jsem tehdy nezaregistroval, až nedávno v Allenovce Cokoliv, kde hraje příšernou matku Amandy (Ch.Ricci).

Zpomalující nezávislý snímek pro ty, kteří umí ocenit dobrou historku. Pábitelsky roztomilý majitel trafiky, poskytuje v době, kdy kouření ještě plnilo svůj původní účel, tedy zklidňovalo a přivádělo člověka k hlubším myšlenkám, azyl mnoha zvláštním postavičkám z Brooklynské spodiny i intelektuálům a spisovatelům, kteří hledají inspiraci a útěchu z vyprávění. Chcete-li se něco dozvědět o vznešenosti a kouzle tak obyčejných denní rituálů, jako je pořizovat fotografii stejné ulice ve stejnou hodinu každého dne, chcete-li slyšet ten nejdojemnější a nejlidštější Vánoční příběh, který zároveň nezahrnuje žádné děti a kupy dárků, ale naopak hned dvě krádeže, chcete-li vědět, jak důležité je přátelství pro vyrovnání se se ztrátou blízkého, chcete-li vidět, jak člověk dokáže čelit pěně dní za pomoci vtipu a fantazie, pak se klidně nechte vplést do dýmu, ze kterého je spředena tato příběhová tapiserie.