Kdekoli, jen ne tady (1999)

Film o matke a dcére a ich peknom vzťahu. A o oboch z nich v rovnakej miere a obe herečky to zvládli výborne. Tri hviezdy dávam asi len preto, že podobný typ filmov nepatrí k mojím najobľúbenejším. ––––I když ji člověk nemůže vystát, i když ji nenávidí, i když mi ničí život, něco na mý matce je. Nějaká romantika, nějaká síla.

Vztahy matek a dcer nebývají sluncem zalité. Obzvlášť v určitém věku. Tyhle dvě vyrazily hledat štěstí pod palmy Los Angeles, respektive právě lehkomyslná matka se hodlá oprostit od maloměstského života, který ji dusí, a doufá, že rodině nové prostředí přinese lepší příští. Ovšem čtrnáctileté dcerky (realistky) se zrovna dvakrát neptala, navíc ji opakovaně nutí do věcí, které jí nejsou po chuti. Ač za kamerou stál Wayne Wang, jde o ryze ženský film. O ženách a se ženami. Nenabídne sice nic originálního nebo dramatického, ale má dvě želízka v ohni: ostřílenou Susan Sarandon (první polovina 90. let jí fakt v mnoha směrech patřila), kterou místy válcuje stále ještě začínající Natalie Portman. Fajn soundtrack.

Příběh sebestředné anti-matky, kterou byste praštili, mít ji po svém boku. Je to přesně ten typ rodičky, o které děti budou vždy mluvit jenom jako o matce a ne o mámě, mamce, mamince. Chová se velmi idiotsky, nevyrovnaně a hystericky a tím vším trpí hlavně její dcera. Režisér dobře vybral do role matky nesympatickouSusan Sarandona k ní do kontrastu krásnou nevinnouNatalii Portman- dobře to totiž odpovídá i těm jejich filmovým povahám. Nakonec je to ale docela ucházející studie jednoho vztahu, který by ale mohl jít mnohem víc do extrému a do sraček, aby byl více skutečný, blížící se některým skutečným příběhům amerických socek.

„I když ji člověk nemůže vystát, i když ji nenávidí, i když mu ničí život, něco na mé matce je. Nějaká romantika, nějaká síla. A až umře, svět bude nudný. Příliš jednoduchý. Příliš fér. Příliš rozumný…“
„Anywhere But Here“ je film, pro který mám slabost. Naprosto neskutečná Susan Sarandon a Natalie Portman vytvořily nepřekonatelnou dvojici svérázné matky a nešťastné dcery, sestávající z tragikomických okamžiků jejich vzájemného soužití. Tenhle film dokázal skutečně nevšedně namixovat vážné, dojemné i komické momenty. Třeba scéna s nákupem zmrzliny o Christmas Eve. Nebo východ slunce. Nebo scéna, kdy Susan Sarandon jako matku Adele opětovně zastaví LosAngeleský policista a ona na něho začne chrlit všechny své problémy, aby pak na „Nechápe, že bych pro ni udělala cokoliv?” slyšela odpověď: „Tak to pro ni udělejte…“ Anebo scéna s konkursem. A scéna s prodejem auta. No, je toho hodně, proč mám tenhle film rád…

Ničím výjimečné drama ze života (toho amerického), které stojí za zhlédnutí především díky Natálce. Více drama než komedie, postava Susan Sarandon je místy dost nesnesitelná, takže se vůbec všem těm hádkám nedivím. Závěr je klasicky cukříkový, ale zas ne tolik, aby mě to dokázalo otrávit. Jako jednohubka na nedělní odpoledne to funguje velmi slušně.