Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016)

/// Po letech jsem si Sirotčinec slečny Pereginové pro pofiderní děti dopřál znovu a dopadl přeci jen lépe. Negativa ale zůstávají - nesympatický protagonista a závěr filmu patří mezi ty největší. Jenže Eva Green a atraktivní téma časových smyček a nadpřirozených schopností to táhnou nahoru. Je proto škoda, že u čtení scénáře nikoho nenapadlo, jak se schopnostmi občas nenaložili dobře. Dvojčata třeba mohla problém vyřešit v momentu, kdy zaklepal na dveře. Chlapce, co umí promítat své sny mohli vystřihnout úplně. Navíc když ke konci dojde ke zkratkám a teleportování, zamrzí to. Takže se vlažnějšímu přijetí nedivím. Přesto mě ten hororový nádech potěšil a jsem rád, že jsem do sirotčince zase zavítal.

Přestože mám od Burtona radši spíše animáky, tento snímek mě velmi pozitivně zaujal a to hned z několika úhlů. Zaprvé umělecké a vizuální zpracování (kostýmy, kulisy, prostředí obecně) byly kvalitně provedeny - krásně viditelný kontrast mezi barevností chovanců, tak trošku naivních dětí a temnou barvou úboruEvy Green, která žije tvrdou realitu. Zadruhé herecké obsazení naprosto fantastické, především pak uťápnutýAsa Butterfield, jehož můžeme znát z legendárních filmů jakoThe Boy in the Striped PajamasneboHugo. Také se mi líbí, že z dětských hrdinů nedělají nepřemožitelné, za každých okolností morálně správné borce, kteří vždy vše vyřeší (z mého pohledu problém např. Harryho PotteraStranger Thingsnebo Kingova IT (1i2)). Taktéž historické zasazení zahřeje u srdce každého, kdo má rád období kolem 2. sv. v.

Tento film je opravdu zajímavý a výborně pracuje s časovými smyčkami a jejich fungováním – právě to je jeden z jeho největších lákadel. Sledujeme příběh Jakea, který si žije zdánlivě obyčejný život na Floridě, dokud mu nezemře děda. Ten mu roky vyprávěl „pohádky“, o kterých Jake netušil, že jsou ve skutečnosti skutečné.
 
Celý film má silný rukopis Tima Burtona – stačí pár vteřin a člověk pozná, kdo to režíroval. Styl, atmosféra, zvláštní postavy i trocha temnoty… všechno to zapadá přesně do jeho světa. Hodně originální je i nápad s tím, že každá smyčka má svůj specifický vstup, a že do ní můžou vstoupit jen „podivní“ lidé.
 
Samuel L. Jackson jako záporák? Skvělá volba. Neskutečně mu sedí ten přehrávaný, teatrální styl a jeho stěžování si na to, že musel tři týdny předstírat psychiatričku nebo tři dny fotit ptáky, je prostě top. Monstra jsou navíc výborně vizuálně zpracovaná – mají atmosféru a jsou správně Burtonovsky divná.
 
Film určitě doporučuju, je to originální, vizuálně krásná a chytrá podívaná.

Po delší době jsem dostal skoro tolik fantazie jako přiCesta do fantazie (2001). Chvíli pohádka, chvíli horor, po celou dobu Burton. Eva Green je mírně, a myslím že chtěně, nepříjemná, pletu si jí seZloboua je skvělá herečka. Na chvíli mě dokonce napadlo, že jí zařdím jako druhou oblíbenou herečku po boku Zrůdičky ale zatím jsem s ní toho viděl velmi málo.

Další kvalitka od Tima Burtona. Pokud mám být naprosto upřímná, film jsem si pustila hlavně kvůli obsazení.🫣 Kolikrát jsem byla i docela vyděšená z toho obsahu, obzvlášť pak cca. v půlce, kdy začala slečna Peregrinová vše vysvětlovat. Tam to začalo být docela šílené. Řekla bych, že je to tak trochu lehký horor. (Jako vše od Tima Burtona) Scéna na konci mi udělala velkou radost. A zápletka Emmy a Jacka? Boží! Musím ale říct že příšery byli opravdu odpudivé a scény s očima nechutné. V poslední době asi nejlepší film co jsem viděla. Doporučuju.