Sindibád a Tygří oči (1977)

Pohádka inspirovaná příběhy Tisíce a jedné noci. Připojuji několik poznámek. Čerti, s nimiž námořníci bojovali (je to spíše na začátku filmu), byli co do vzhledu střiženi podle křesťanského mustru. Jenomže v arabské démonologii se mísí předislámská tradice s islámskou a vyobrazení podob zlých duchů jsou vzácná. Princ proměněný v paviána by nenapsal na zeď anglicky I AM KASSIM, nýbrž by to napsal arabsky, totiž Aná Kássim (nechce se mi hledat arabské fonty a ještě to v nich ťukat pozpátku). Sindibád ani jeho arabská posádka určitě neuměli anglicky. Proč by také měli umět nějaký okrajový jazyk, jímž se mluvilo pouze na jakémsi vzdáleném ostrově ležícím u západního pobřeží Evropy, když v oněch dobách byla světovým jazykem řečtina? K jakému ostrovu a za jakým mudrcem se Sindibádova loď plavila? No přece k řeckému ostrovu za řeckým mudrcem! Následná cesta do Hyperboreje ukazuje, že ledovce tály už před několika staletími a nikdo si z toho nedělal těžkou hlavu. Též se dozvídáme, že pro námořní dopravu v severních končinách je vhodnější bronzový ledoborec než dřevěná plachetnice. To je důležitá informace. Kdyby ji měl k dispozici dr. John Dee, nedoporučoval by anglické královně plavit se z Anglie do Číny tzv. severozápadním průjezdem a neupadl by u Jejího Veličenstva v nemilost kvůli tomu, že jeho projekt skončil fiaskem. – Vidět film v dětském věku, byl bych jistě nadšený. Dnes jej hodnotím jako mytologický guláš a po trikové stránce již zastaralé dílo. Kdybych film režíroval já, zůstaly by princi Kassimovi i po zpětné proměně do lidské podoby některé manýry paviána, aby to byla větší zábava.

Britsko-americký dobrodružný film inspirovaný pohádkami z Tisíce a jedné noci, v němž se hrdinný námořník Sindibád vydává na nebezpečnou plavbu. Tento dobrodružný snímek je poprávu oceňován zejména díky filmovým trikům, jež má na svědomí legendární americký umělec R. Harryhausen. Princ Kassim, bratr Sindibádovy snoubenky princezny Farrah, je během korunovace zaklet a proměněn v paviána a Sindibád putuje se svou družinou do svatyně na dalekém severu, která jediná má moc proměnit prince Kassima z opa zpět na člověka. Hlavní roli slavného námořníka z Orientu ztvárnil P. Wayne, syn ikonického herce z amerických westernů. Kromě statečných námořníků se Sindibádovy strastiplné cesty zúčastnila i jeho snoubenka v podání půvabné J. Seymourové a údajně nejmoudřejší muž na světě Melanthius (P. Troughton) se svou společnicí Dianou (T. Power). Záporná postava a původkyně oné kletby je zlá čarodějnice Zenobia, která má v úmyslu na uvolněné královské místo dosadit svého syna a současně zničit Sindibádovu výpravu. K tomu účelu stvoří bronzové děsivé monstrum připomínající bájného Minotaura, který dokáže sám neúnavně veslovat na druhý konec světa, avšak naštěstí pro Sindibáda se do závěrečných bojů nezapojí. Konec snímku ozdobil závěrečný souboj mezi šavlozubým tygrem, strážcem svatyně a obřím tvorem, chráníci členy výpravy. Film S. Wanamakera je významný kvůli svým trikům, díky poutavému příběhu a sympatickým postavám si dovolím hodnotit nadprůměrně.

Dalo by se říct klasický Sindibádův postup. Připluje, zjistí problém, vydává se ho řešit a po řadě dobrodružství ho šťastně vyřeší - tak by se dal v kostce shrnout děj filmu. Mimo krásné princezny se tady objevuje i další dívka, aby nevyšel naprázdno zakletý princ. Hlavní zloun je tentokrát rodu ženského. Opět jsou zde excelentní Harryhausenovy výtvory - kovový Minotaurus - Minoton, rohatý troglodyt, šavlozubák, prostě opět nádhera. Ze všech filmů o Sindibádovi, které znám, se mi tento nejvíc líbí i dnes. Poctivé 4 hvězdy

V dětství moje nejoblíbenější Sindibádovka, která moc ze svého kouzla neztratila. Sindibád se vydává přes půl světa, aby navrátil princi proměněnému v opici lidskou podobu a závodí s časem, neboť jde o to, jestli zůstane uvnitř člověkem a jestli stihne korunovaci. V patách je jim zlověstná čarodějka se svým synem (které se ne všechno daří), po boku pár věrných přátel. Má to trošku mezinárodní nádech, neboť k arabskému duchu se přidává řecký element v podobně excentrického mudrce s dcerou a půlka filmu se odehrává někde na severním pólu. Jsou tu dvě krásné holky, má to spád a pár zajímavých herců. Další z Dr. Who Patrick Troughton jako řecký mudrc, budoucí dr. Quinnová Jane Seymorová jako princezna a syn Johna Wayne jako Sindibád. A samozřejmě úžasná Harryhausenova monstra - obří včela, kovový býk, megalomanský mrož, troglodyt a šavlozubý tygr a jejich famózní souboj - vše mírně v prehistorickém nádechu. Je tu pár much - světelné efekty jsou opravdu strašné, Patrick Wayne bohužel moc charismatu a talentu po otci nepodědil a konec je dost useknutý. Ale silné 4* si to zaslouží. Fantasy roku 1977.

Pre mňa jednoznačne najlepší Sindibád a veľkolepá adventúra. Ak by som mal porovnávať neporovnateľné tak trilógia Hobbit je vďaka svojmu dokonalému technickému spracovaniu určite vyššie, ale čo sa týka samotného príbehu jedná sa o podobný zážitok. Technické efekty vo filme Sindibád a tigrie oko pôsobia z dnešného pohľadu smiešne, ale na rok 1977 sa jedná o výbornú prácu. Film som vzhliadol po x rokoch a tá silná nostalgia keď som film vídal pravidelne ako dieťa sa dostavila. Arabská kultúra aj fantasy príbehy ma vždy fascinovali rovnako tak čierna mágia. Nadšenec žánru si určite príde na svoje a mňa osobne atmosféra tohto jedinečného filmu vždy dostane. Myslím, že kvalitou príliš nezaostáva ani za takým Nekonečným príbehom a svojím čarom predstihne aj Súboj titánov. Scénky s kostrami, mrožom, obrovskou osou, či pračlovekom sú spravené vierohodne a ako bonus sa divák môže tešiť aj z výborných hercov (Patrick Wayne) a krásnych herečiek (Taryn Power). Klenot žánru a za mňa 85%