Shogun Assassin (1980)

Štýlový japonský akčňák, ktorý sa stal až popkultúrnou ikonou. Grafické spracovanie dokonalé. Kontrast supersilného, nepremožiteľného samuraja s nevinným chlapčekom v boji proti všetkým dodáva filmu iný rozmer. Nevieme zatiaľ ako to skončí a cítiť, že tu niečo chýba. Takto poslednú hviezdičku vynechávam. Seriál som nevidel, ale určite si ho pozriem a zvážim následné hodnotenie.

Jako film to nefunguje, protože chybí důležité informace z prvního dílu (ten krátký sestřih na začátku neřekne nic moc), a končí se bez katarze a nějakého konce (kam a k čemu Ogami směřuje není vůbec jasné). Spíš než celou filmovou sérii bych si chtěl přečíst původní mangu, protože v ní ty hyper-krvavé scény určitě fungují víc. Čtenář si totiž mezery mezi jednotlivými políčky "doplní" svou fantazií, zatímco film musí střihem a pohybem dodat akci (která je v reálu nemožná) aspoň zdání skutečnosti. A to se ne vždy daří.

Odporne a amatérsky zostrihaná a tým zohavená "verzia" vele klasiky Lone wolf and Cub. Videl som všetky diely a jedná sa o diela ktoré už nikdy nebudú nahradené ani napodobnené. Dali základ mnohým akčným "krvákom". Ale mali chybu (teda aspoň pre západného diváka). Bolo ich veľa a dokopy boli veľmi dlhé. Tak sa amíci rozhodli pár dielov zosekať ako sa im páčilo, prihodiť tomu vlastnú story z pohľadu Dajgora (až sa to počúvať nedalo) a odporný americký soundtrack ktorým Lone Wolf and Cub úplne zdehonestovali. 2* len zato že sa jedná o pôvodný originál.

Původní sérii o Vlkovi samotáři zatím neznám, takže hodnotím jen tento počin. Příběhově samozřejmě nic nového ani omračujícího, jelikož filmů o pomstě je spousta. Samuraj se synkem prochází krajinou, v patách mají Shogunovy zabijáky, ale jsou smířeni s osudem, a tak smrti se nebojí. Snímek má několik působivých scén, které připomenou klasiku Tenkrát na západě. Asi nejlepší je scéna v lázni, kdy by se atmosféra dala krájet samurajským mečem. Další je moment u studny - obětuje Vlk syna? Vsadit bych si nechtěl... Ta nejdojemnější naopak je, když chce syn přinést zraněnému otci vodu ze řeky. Sympatické gore, kdy gejzír krve co chvíli ohodí kameru, již dnes nešokuje, ale potěší. Namyšlené trio Vládců smrti brzy zjistí, že vždycky je někdo o něco lepší. Slušná kamera, hudba poněkud nevyvážená - místy vytváří úžasné napětí, jinde zas naopak nepříjemně elektronicky kváká. Meče se míhají, hlavy a končetiny létají a Vlk se synem, jako by byli chráněni magií, kráčí vstříc svému osudu...

Chlapík si to se synem štráduje krajinou a jak si tak na procházce s vytuněným kočárkem vykračují (btw jsou na útěku), potkávají různý lidi a těm většinou při setkání upadne ruka, noha, nebo třeba hlava, a stvrzení nového přátelství často oslavují červenými vodotrysky. Vyprávění bez kliček a zbytečných slov muselo zajisté potěšit bratra Quentina, nicméně souboje nemají štávu, ale exploatation si užijete a osvojíte si i základy matematiky v počtu "potkaných" ninjů. A ta muzika!