Sestra v akci (1992)

Whoopi Goldberg je pro mě jako jako Rosa Parks, neznám jiné jméno "první" černošky, která mě rozesmála a rozjela s Eddiem Murphyem černošké komedie, kde se zas budu opakovat, ale 90tý léta byly úžasné tím, být dítě a koukat nově na video a novou tv stanici plnou filmů, včetně tohoto skvostu - stylové komedie, kde círlev se chová jako kámoš s černou sestrou Dolores, kterou by chtěla být každá druhá z okolí v našem bílém sídlišťovém ghettu.. (pak až jsem poznal černošku Prissy z Jih proti severu, nebo W. Houston)..

Kupodivu jsem to viděl až teď, tak hodnotím až teď.. Předtím jsem viděl asi jen dvacet minut konce.. A docela překvapilo, není to vůbec špatné. Sice scénář banální, ale Whoopi Goldberg a Maggie Smith jsou skvělé, a posouvají film nahoru.. Asi by podobná koncepce v dnešní době už úplně nefungovala, ale zase by nepřekvapilo, že dorazil papež...70%

Príbeh:Speváčka Deloris (Whoopi Goldberg) sa stane svedkom vraždy a musí sa ukryť pod ochranou polície. Dostane novú identitu ako sestra Mary Clarence a ocitne sa v kláštore. Zo začiatku sa len ťažko prispôsobuje prísnym pravidlám, no postupne oživí nudný zbor svojím hudobným talentom.Herecké obsadenie:Whoopi Goldberg v hlavnej úlohe bola absolútne charizmatická a jej energia držala celý film. Maggie Smith ako matka predstavená dodala vážnosť aj štipku suchého humoru.Prevedenie:Réžiu mal na starosti Emile Ardolino a podarilo sa mu vytvoriť feel-good komédiu s hudobným nábojom. Scenár možno nebol ničím prelomový, no fungoval na kontraste medzi svetom šoubiznisu a prísnym kláštorom. Hudobné čísla boli spracované s nápadom a práve tie dali filmu jeho nezameniteľné čaro.Pocity:Keď som vyrastal, Sister Act bežal v telke skoro každý druhý víkend a nedalo sa ho nemilovať. Aj napriek niektorým výstrednostiam a občasnej predvídateľnosti ma film vždy vedel chytiť. Hudobné scény ma bavili a dodnes si pamätám, ako som si pri nich užíval energiu a radosť. Pre mňa je to nostalgická klasika, ktorá má svoje muchy, ale vždy ma naladí pozitívne.Pridaná hodnota:Sestra s krásnym hlasom.71%

Just a Touch of Love, Just a Touch of Love... Koukli jsme po letech s dětmi a dobrý, je to fajn rodinný film. Snad lepší, než jsem si pamatoval. Jasně, že je to klišé, které nereflektuje katolickou realitu, a to dokonce ani té doby, natož dnešní, ale je to milé klišé plné hřejivých lidských hodnot a skvělých hereckých výkonů obzvláště u jeptišek. Když se jim povedlo zazpívat, tleskal jsem i doma u obrazovky. Musím se ale pozastavit u vztahu Deloris a Vinceho. To je tak nepravděpodobný milenecký pár, že to působí až směšně. V roce 1992 snad nebyly kvóty a podobné prkotiny, tak proč není Deloris bílá? Nebo naopak Vince černý? Jako že mafoš je Talián a ta hodná je černoška? To je prostě rasismus naruby a u komedie z devadesátek mne to překvapuje.

Doteď mám v playlistechI Will Follow Him(navzdory tomu, že nejsem věřící). Už jen za to si to zaslouží pár hvězdiček. Příběh šablonovitý, ale proč ne? Sympatické herecké osazenstvo a neokoukané prostředí jeptišek z toho dělá zábavnou podívanou i po těch letech. Navíc je hezká myšlenka, že se od sebe můžeme učit a nemáme k sobě daleko (připomene mi to vždy U2 a gospelový sbor v Harlemu zpívající I Still Haven't Found What I'm Looking For zRattle & Hum).