Rváčův deník (1995)

❮80%❯ Challenge číslo 5- Round 4-Lucky Number- hráč číslo 13-EvilPhoEniX.Kultovní drogová jízda a především hřiště pro devatenáctiletého Leonarda DiCapria. Ten už tady všem jasně ukázal, že nebude jen plakátovým lapačem dívčích srdcí, ale hereckou extraligou. Leo tu hraje hvězdu středoškolského basketbalu, co má v kapse talent, drzé kámoše a zdánlivě nalajnovanou zářivou budoucnost. Jenže v jeho partě se začne experimentovat. Nejdřív jen tak pro chuť a zpestření, později jako únik z reality. Co odstartovalo jako nevinná hra s pilulkami, bleskově vygradovalo v totální destrukci pod taktovkou heroinu. Sledujeme DiCapriův volný pád v přímém přenosu. Slibná kariéra i rodinné jistoty se hroutí jako domeček z karet. Film vás protáhne špínou od vyloučení ze školy přes krádeže a pouliční prostituci až na samotný okraj lidské existence. Tam už neexistuje nic jiného než touha po další dávce. Je to mrazivá připomínka toho, jak levně se dá prodat vlastní duše za pár minut umělého klidu. Scéna, kde mladý Leo u dveří žadoní u matky o peníze a během vteřiny přepíná z agresivního zvířete do naprostého zoufalství, je emocionální masakr. Věřil jsem mu každý jeden absťák i každou krůpěj potu. Právě tady svět pochopil, co v tom klukovi je. Naštěstí se režie nesnažila o suchopárnou výchovnou lekci pro žáky základních škol. Výsledek je autentický, hnusný a syrový. Ukazuje život na jehle bez jakéhokoli pozlátka, jen v doprovodu zimy a morálního úpadku. Vizuál devadesátkového New Yorku tomu dodává tu správnou špinavou atmosféru. Žádný nablýskaný Manhattan z turistických průvodců, ale zaplivané kouty, kde vás nikdo nezachrání, pokud se ze srabu nevytáhnete sami. I po letech tenhle kousek funguje skvěle a řadí se mezi absolutní špičku žánru. Bonusové body za mladého Marka Wahlberga, který tu Leovi zdatně sekunduje. Jelikož se příběh opírá o skutečné osudy Jima Carrolla, má to hloubku, která vás prostě nenechá v klidu. Tohle drama byla tutovka a je skoro hřích, že se mi do rukou dostalo až teď.Proč film vidět ? Mladý DiCaprio exceluje, kultovní feťácké drama, drsná realita teenagerů.

Ten film nemá žádnou expozici - minimálně pro to, o čem ve výsledku je. Samotné téma drog se objeví po minimálně třičtvrtě hodině, když už je celý film dávno o něčem jiném a to, co bylo do té chvíle budováno, je náhle zapomenuto (možná, že je to takto mistrovský tah pro umocnění myšlenky, jak jsou drogy špatně a ničí celé vybudované životy). Nedojde k žádnému elegantnímu přechodu z jednoho bodu na druhý, prostě nám to tam nějak předhodí a smiřte se s tím, jak chcete. Na tomhle principu vlastně funguje celý film: jako kdyby tvůrci měli rozepsané hlavní bodyCarrollovapříběhu, které chtějí svým filmem pojmout, ale nějakou potřebnou mezivýplň pro logickou soudržnost mezi jednotlivými těmito body, tak nějak zapomenuli... A nebo mnou škubají emoce, protože oproti týhle americký věci, kde musí být každá informace naservírovaná hned pod nos, jsem před nedávnem dočetl knížkuMy děti ze stanice ZOO(mimochodem fakt perfektní knížka a každému ji doporučuji) a zkrátka to podání je tak rozdílné, syrovější a hlavněkvalitnější, žeRváčův deníkvypadá jak nějaké nedonešeně. Což je škoda, protože do kontrastu se tu staví herecký výkonLeonarda DiCapria, který i v tom málu informací o logickém uvažování své postavy dokázal postavu pojmout tak nějak lidsky a opravdu něco vybudovat a zformovat v naprosto perfektní herecký výstup. Takhle tu zbylo jen několik siláckých a poetických řečí, které pospolu moc neudrží ani svaly mladéhoWahlberga(což je teda asi největší motivace z celého filmu), natožpak nějaká hodně na sílu tlačená pojítka mezi různými částmi filmu, které nás nějak tím filmem provedou a diváka mají lépe vcítit do ironie některých scén, ve kterých se negativně zrcadlí současný a minulý život hlavní postavy. Ale holt, nefunguje to.

Hysterický, uřvaný, nerealistický. I ti nejtupější feťáci se snaží krást auta v amfetaminovém opojení narozdíl od heroinového, a cukrárny vykrádat pod vlivem je také těžká debilita. Přitom ústřední trio zpočátku jako IQ 15  s botama nepůsobí. Vinu přikládám špatnému scénáři a Marku Wahlbergovi, který byl zde stejně otravný jako všude jinde. P.S: Dicaprio tu nechutně přehrává.

Krásnej příběh o tom, kam Vás může dostat to, když to máte pod kontrolou. A ještě s HappyEndem pro Lea. Každopádně Mark Wahlberg má sice jen jeden výraz, kterej umí zahrát, ale tělo řeckého poloboha i přes to, že jen smaží a kalí, což je krásně vidět oproti Leovi, kterej vypadá chudý, jak Ti co běhají maraton. Skoro bych to viděl, jako povinný film do všech středních škol, aby si děti uvědomili, kam je můžou dostat návykové látky.

Je to o basketu? Pár košů tam padne, to je pravda, ale to bude tak všechno. Je to o drogách? To asi spíš, ale že bych z toho cítil ten hnus, beznaděj a depresi, zkrátka to všechno, kam vás tenhle "koníček" může dostat, to úplně ne. Bohužel jsem se nevyhnul neustálému srovnávání s Requiem za sen, který je prostě v tomhle oboru jednička. Ten příběh není odvykládán extra dobře, o čemž možná svědčí i to, že je to jediný ze dvou "pokusů" Scotta Kalverta. Tohle prostě stojí a padá na skvělém DiCapriovi, kvůli kterému, vás to nakonec možná bude i bavit. Já si to užil.