Roger Waters: The Wall (2014)

Vynikajúci koncert poprepletaný Rogersovým roadmovie k miestu kde padol jeho otec je naplnená spomienkami a úvahami. Úchvatná vizuálna show na digitálnom múre berie dych rovnako ako skvelé hudobné vystúpenie za múrom aj pred múrom. Rogersovmu poňatiu nechýba výrazný protivojnový odkaz odsudzujúci všetky izmy, ale aj napriek tomu nemá tú úzkostnú atmosféru vytvorenú sureálnou animáciou, ktorú si pamätám zPink Floyd: The Wall. 90%

K popisu filmu niet čo dodať – geniálne vystavaná scéna a dej, ktorý robí koncert nielen hudobným zážitkom. Vsuvky s Rogerom, zábery krajiny, ako putuje po miestach bojov, ktoré ho pripravili o otca a starého otca. Pacifistické. Že sú medzi členmi Pink Floyd podivuhodné zápasy a názory? Ich hudba pátranie po ich príčinách vo mne prehluší, je geniálna.

PRO FANOUŠKA PINK FLOYD, KTERÝ OD SVÝCH DESETI LET ( TEDY 50 LET)  POSLOUCHÁ A SLEDUJE VŠE OKOLO TÉTO SKUPINY BYLO NESNADNÉ BÝT PŘÍTOMEN POSTUPNÉMU ROZPADU KAPELY A SLEDOVÁNÍ ROZVOJE PSYCHICKÉ PORUCHY ROGERA WATERSE...... UŽ KOLEM THE WAL SE NESLO, ŽE OSTATNÍ ČLENOVÉ MOC RÁDI ZROVNA NEPRACOVALI ( RICHARD WRIGHT) NA TOMTO ALBU ALE JEHO KVALITA PŘEHLUŠILA ČISTĚ OSOBNÍ VÝPOVĚĎ WATERSE. DNES SE ALE SLOVO OSOBNÍ UŽ DÁ  JASNĚ NAZVAT EGOISMEM A SAMOLIBOSTÍ...( TĚŽCE NESL, ŽE V PARKROVĚ FILMU " THE WALL" NEHRÁL ROLI PINKYHO ON ALE BOB GELDOF...... BERLINSKÁ THE WALL BYLA ÚŽASNÁ ATMOSFÉROU  ( 270.000 NÁVŠTĚVNÍKŮ) ALE TAKÉ ÚDĚSNÝMI KIKSY A TECHNICKÝMI PRŮSERY, KTERÉ  DĚLALI PŘESNĚ TEN POCIT,  KDYŽ JE  BLÍŽÍCÍ SE ORGASMUS  NÁHLE PŘERUŠEN A VRŽEN ZASE O MÍLI ZPĚT NEPLANOVANÝM UPRDNUTÍM PARTNERKY....TAM UŽ MEGALOMÁNIE ROGERA WATERSE BYLA OČIVIDNÁ... NO A ČASEM KDY SE ZAČAL POVAŽOVAT ZA SVĚDOMÍ CELÝHO SVĚTA, POLITICKOU VELIČINU A REFERENČNÍ VZOREK SE JEHO SAMOLIBOST JEŠTĚ PROHLOUBILA. OBDIV K TERORISTICKÉ PALESTÍNĚ A ODPOR KE STÁTU IZRAEL Z NĚJ UDĚLAL V MÝCH OČÍCH HOVADO, KTERÉ NEJEN ROZBILO MOU NEJMILOVANĚJŠÍ SKUPINU. KDY SE SOUDIL S PŘÁTELI O KDEJAKÉ NAFUKOVACÍ PRASE ALE HLAVNĚ ANTISEMITSKEJ DOBYTEK CO SI  SE VŠÍM CO UDĚLAL POD ZNAČKOU PINK FLOYD DOBRÉHO VYTŘEL ZADEK......PROTO TAK I JEHO FILM, KDE DEFILUJE TABLO MRTVÝCH HADRÁKU Z PALESTÍNY PROSTŘÍDANÉ  PATETICKÝM SAMOŽERSTVÍM WATERSE. KDE JEHO RACHITICKÁ POSTAVA ROZPŘAHUJE RUCE  SYNCHRONIZOVANĚ S OBROVSKÝM VÝBUCHEM PROMÍTANÝM NA OBŘÍ ZDI KDY SE STYLIZUJE DO ROLE DIRIGENTA TOHO CIRKUSU KDY VZBUZUJE DOJEM, ŽE VŠECHNO JE ŘÍZENO JEHO GENIEM V TU DANOU CHVÍLI A OKAMŽIK.....S NIČÍM  NOVÝM HUDEBNÍM NEPŘIŠEL NĚKOLIK LET A DODATEČNÁ ZMĚNA ARANŽE SKLADEB JIM HODNĚ ŠKODÍ....DOHÁNÍ TO OBŘÍMI KARIKATURAMI DONALDA TRUMPA NEBO JINÝCH STÁTNÍKŮ A ZDÁ SE BÝT TAKOVÝM SICE  BOHATŠÍM  ALE STEJNĚ DEBILNÍM KVERULANTEM A OKOPÁVAČEM KOTNÍKŮ  JAKO JE NÁŠ HŘEBEJK NEBO DVOUTAKTNÍ PŘIBÁŇ.....NEDOPORUČUJI TĚM CO OPRAVDU MILUJÍ PINK FLOYD.... ZKLÁMÁNI SE ZMĚNÍ RYCHLE V NASRANOST....

Pink Floyd si odjakziva potrpeli na vizual pri koncertoch,v podstate ich tie projekcie preslavili a v kombinacii s kvalitnou muzikou tam neni co riesit,,,jasnych 5 hvezd,CZ titulky mi sice miestami pripadali,ze rezia pri titulkovani pozerala uplne iny film,ale na vysledny dojem to nema vplyv.Skoda ,ze sa na podobny projekt nedali presvedcit brnenski Progress 2...

Kolik zdí kolem sebe musíme v životě zbourat? A kolik naopak postavit? Nechci a nebudu srovnávat tuto "Wall" ani s legendárním hudebním dvojalbem, ani s původní filmovou verzí. Každá z nich mě zastihla v odlišných životních etapách. Ten čas příšerně letí. Jednoduše jsou na Zemi věci, které se nám zapíší navždy do paměti, nějakým způsobem ovlivní naše bytí, stanou se naší součástí. Vždy, když poslouchám hudbu Pink Floyd, je to pro mě mimořádný zážitek a i tuhle variaci jsem si tehdy v kině náramě užil, a stejně tak i dnes. Objektivně by to byly za čtyři (trefně popsal Rimsy a ledzepfan, přesně tak pánové), ale znáte to. Tady nechci, a vlastně ani nemůžu být, objektivní. Je to příliš osobní a vážné. Jsou poselství a legendy, které budou v našich lidských srdcích znít navždy a nikdy nic neztrátí na svém lesku a významu. Za pět zlatých zářivých...jednou provždy.