R.A.S. (1973)

Pacifista s vizáží Stalina a stranickou legitimací stejné barvy. Snad ještě otravnější svým patetismem než Alan Alda v nemocnici na kraji města... nelogičnosti naskládané na jednu hromadu ve Vinetouovských exteriérech. Francouzská verze Full metal jacket. Takovou krásnou agitku mohli Sověti pouštět po všech guberniích a plácat se u toho do kolen, jak jim levičáci ze sladké Francie plní propagační plán.

Nejen Američané, i Francouzi mají svoji temnou minulost.1) Civilové odvedení proti své vůli - to jako poručík Československé lidové armády v záloze znám dobře. Ovšem, když je odvedete přímo do války, to je věc jiná.C’est la vie de château, pourvu que ça dure._____

2) První světová, druhá světová, Francouzi v Alžírsku, Američani ve Vietnamu... Je to pořád stejná písnička.Rien a signaler._____

3) Úsměvná je francouzská povaha vojáků, silně se lišící od americké, na niž jsme z filmů o Vietnamu zvyklí._____

4) Zaujal mě 25letý Jacque Spiesser (desátník Rémy March) a Jean-Paul Franky (blonďatý seržant Rudy s nenápadnou nabídkou gayovského sexu)._____

5) Natáčeno v Tunisku._____

6) Koment k věci vysvětluje historické okolnosti války: gudaulin****.

Snímek R.A.S. je považovaný za jednu z nejzásadnějších výpovědí o alžírské válce a patří díky levicovému vyznění k titulům, které se pravidelně reprízovaly v 80. letech v Československé televizi. Jeho antiimperialistické ladění dokonale zapadalo do tehdejší ideologické výbavy režimu. Zklamáni budou nejspíš ti, kteří od filmu čekají řadu dramatických bojových scén, akce, napětí a ukázek válečné techniky. Jádro filmu spočívá ve vykreslení pocitů odvedených branců, kteří procházejí výcvikem a proti své vůli se dostávají do soukolí válečné mašinérie. Úskalí vidím v tom, že snímek pracuje s pocity a představami levicové intelektuální scény 70. let, nikoliv s tím, co prožívali francouzští vojáci v druhé polovině 50. let. Děj se pravděpodobně odehrává v roce 1958, kdy francouzská armáda úspěšně vytlačila povstalce do nejnepřístupnějších částí země a zdálo se, že spěje k rychlému vítězství. Problém R.A.S. není v tom, že by hlavním hrdinou byl komunista, v té době byla komunistická strana masovou uznávanou politickou silou, ale v tom, že vkládá do svých postav významy, které prostě neodpovídají myšlení doby. Alžírská válka nebyla běžnou koloniální válkou, Alžírsko bylo považováno za zámořský departmán, kde žilo už po několik generací spoustu francouzských přistěhovalců, a za nedělitelné území Francie ho na začátku války považovala i drtivá většina levice. Válku konec konců zahájili levicoví liberálové, kteří v postalcích viděli fašistoidní reakcionáře a náboženské fanatiky. Teprve únava z nekonečné války a zprávy o válečných zločinech vyburcovaly francouzskou veřejnost a změnily postoj k Alžírsku. Francouzští vojáci se (samozřejmě s výjimkou většiny arabských odvedenců) vyznačovali vysokou morálkou a vlastenectvím, takže scény z filmu dost matou a v některých momentech jsou vyloženě zavádějící. Po technické stránce se filmu nic zásadního vytknout nedá, výborné herecké výkony, kamera, střih a fascinující pouštní krajina plná divokých soutěsek. Celkový dojem: 80 %.

Špinavá francouzská válka v Alžíru za udržení koloniální nadvlády viděná očima řadových vojáků, kteří se jí museli proti své vůli účastnit a zabíjet i umírat za zájmy těch, kterým měla přinést prospěch. Solidní příspěvek k zamyšlení se nad smyslem nespravedlivých válek nejen tenkrát, ale i v současnosti - komu a proč vlastně slouží. Změnilo se od té doby něco podstatného kromě kulis válečných konfliktů?

Boisset natočil velmi zaujimavy film o vojne v Alžirsku,tato tema bola dlho vo francuzskom filme tabu.Aj ked sa postavi môžu javit ako stereotypne(komik,pacifista,anarchista,sadisticky dôstojnik)tak sa film aj dnes hlboko dotyka publika.Niektore sceny su velmi dobre zrežirovane:nepokoje v stanici,kde sa dav snaži zastavit vlak,bordel v stane,pušti...