Rafťáci (2006)

Druhé volné pokračování teenagerovské série od Karla Janáka v hlavních rolích opět s Jiřím Mádlem a Vojtou Kotkem. Je až neuvěřitelné, že od premiéry tohoto filmu uplynulo přesně dvacet let. Zhlédnout tento snímek v současnosti bylo zajímavé i třeba z pohledu toho, kam se hlavní protagonisté a to nejen ústřední duo, ale také mladé a pohledné herečky, za dvě dekády posunuli. A co vlastně říct k samotnému filmu? Je to samozřejmě obdobná podívaná jako v případěJanákova předchozího dílu, jen v bledě modrém, resp. v letní variantě. Takže tu máme opět dva nedočkavé kluky, kteří by si rádi užili s holkami, zvláště jeden, kterému to stále nevychází. A jelikož je děj přesunutý na vodu, kde se dají vymyslet snad ještě bláznivější nápady než v zimě na horách, užívají si chlapci v divočejším tempu nejen ve svých milostných radovánkách. Navíc tu máme povedeného mladšího bratříčka jednoho z nich, který provádí jednu lumpárnu za druhou. A také se tu objevují rodiče jedné z hlavních postav, kteří se snaží obnovit své rozbourané manželství. Tato dějová linie, ve které si zahráli Veronika Freimanová a Milan Šteindler, mě snad úplně nejvíc bavila. Nevím, čím to bylo, ale asi stárnu. Pokud k samotnému snímku přidám rovněž originální a docela povedený soundtrack, musím této lehké, letní zábavě určené zejména pro mladistvé připojit čtvrtou hvězdu.

Nevím, ale myslím, že kdo nebyl v 18 nadržený kluk, věčně bez peněz, co jezdil s kámošema na vodu nebo na čundry, ten asi Rafťáky zase tolik neocení. My jsme se teda najezdili hodně a bylo to báječné. Pro mě jsou tedy Rafťáci spíše krásnou vzpomínkou na staré časy, kdy člověk nepotřeboval moc jíst nebo spát a vrcholem blaha bylo vychlazené pivíčko a obnažené dívčí ňadro.

Rafťáci (2006) jsou hodně dobrá letní komedie. Ideální volba, když člověk vyráží s kamarády na výlet k vodě a do přírody. Oproti Snowboarďákům mi tu ale něco lehce vadí, i tak to však jako celek funguje lépe než dobře. Jirka Mádl a Vojta Kotek jsou jistota, která samozřejmě nezklamala. Je to povedený film, který spolehlivě pobaví.

Ok, tohle je pro mě fakt dobrej českej kousek. Nemusim tolik Prci Prci Prcičky a podobný hovadiny, ale když jsem tohle poprvé viděl, nemohl jsem se odpoutat, a to to běželo na malé televizi v dálkovém autobuse CK. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl, na český film super, žánr, který se jen tak nevidí. Spousta vtipů, Dany s Filipem byli chábři celou dobu, soucítil jsem s nimi, a holky si nakonec také podmanili. Mezitím ale taky spousta zábavy na vodě, peripetie instruktora, a vtípky mládenců i slečen. Akce graduje, odsýpá to jako epizoda oblíbeného seriálu. Sjet řeku na raftu je větší zábava než být sjetý, ale já jsem si po prvním shlédnutí filmu připadal jako to druhé (myšleno pozitivně) Občas nějaké ty inside reklamy. Ale kdo by to řešil, já se bavil!

No tak to máme Snowboarďáky podruhé, jen s jiným skupenstvím vody. Jinak se moc nezměnilo. Sem tam něco, nad čím se divák trochu pousměje, dost často něco poměrně trapného či blbého (bratříčka Honzíka bych asi zabil velmi rychle), pochopitelně vše orámováno snahou si vrznout, jen si vybrat. Podobná ptákovina, jejíž scény na sebe občas nějak moc nenavazovaly (že Kašperk vypadá kapku jinak, to je asi to nejmenší), nicméně pořád asi to lepší, co režisér Janák světu dal.