Důvěrný nepřítel (2018)

film byl natočen před osmi lety jako sci fi a dnes je na vzestupu AI všude.Tak kde je problém, že se špatně hodnotilo? :-)) Šmíruje pomalu i batolatům v plenkách.Za mě dobrý scénář ,když to porovnám s tím co se točí v současné době. Dyk my připadal jakoby nesvůj ,byl jaksi zurick.Akorát jsem si prvotně myslela ,že hlavní postava je herečka Pocisková a ona to je Marcinková.....Hodnotím tak vysoko,  protože scénář obsahoval slušnou dávku napětí a i situace ,kdy "řádila "AI.

No, viděl jsem to dílo dnes, a trochu to rozdýchávám. První věc, je jasné, že to není vážný film, vážně natočený - řekněme, že jde o žánrově nevyhraněný campy sci-fi parodický thriller. Někde mezi Edem Woodem, filmy s Leslie Nielsenem (nebo koho to tehdy honil ten vlak z Uprchlíka?  >> tady autonomní Pt Cruiser a dvě sympatické tramvaje) a Babičky dobíjejte přesně. A to je asi taky to, co na ten film nejvíce shazuje. Že není žánrově vyhraněný.  Tipuji, že když to Karel dotočil a začal stříhat, tak sám nevěděl co s tím. A já vlastně taky ne. 1 hvězdu za to, jak je to nedotažené a nevyhraněné? 5 hvězd za to, že možná stvořil vlastní disciplínu? Tak volím střed.

Tak mě opět těší, že můj dojem a vkus jde proti zdejšímu proudu. Už jsem byl připravený, jak to tvůrcům zase natřu, že proč se jako sereme do sc-fi, když to vůbec neumíme...a hle, konečně to umíme /viděno až po Dnu obnovy/. Na naše poměry odvážná příjemná záležitost. Na Gabriele jsem mohl oči nechat, stejně tak jako dům mohl kamery nechat, haha. A úlisný hlas pana Procházky dal tomu baráku fakt šťávu. Nápad, jak chytrý dům svádí svou majitelku, se mi prostě strašně líbí.  Až na pana Pytlíka, kterého nějak zcela iracionálně nemusím (sorry, Táňo) skvělý casting, panoramatické exteriéry a příhodná hudba.

Neurazilo, nenadchlo, ale na československé poměry poměrně dobrý počin. Chtěl jsem dát 2*, ale nakonec jsem jednu přidal, protože dobrých českých scifi a už vůbec scifi thrillerů je jako šafránu. Jen mě na námětu mrzí, že tvůrci použili prakticky přes kopírák premisu převelice podobnou2001: Vesmírná odysea (1968). Stačila první půl hodina a už jsem věděl, jak se bude děj pravděpodobně vyvíjet a jaký bude konec. Obojí klaplo.

Film Dôverný nepriateľ začína pomerne zaujímavo a má sľubný námet. Bohužiaľ, jeho potenciál je značne oslabený tým, že film vykráda množstvo hollywoodskych snímok s podobnou tematikou, a pritom nedosahuje ani úroveň tých slabších z nich. Napríklad sa tu nachádza takmer identická otázka ako vo filme Ex Machina, kde sa Caleb pýta Nathana, či bola umelá inteligencia naprogramovaná na to, aby ho zvádzala. V Dôvernom nepriateľovi je použitá takmer totožná otázka, keď sa Zuzana pýta Andreja, či bol dom naprogramovaný tak, aby ju obťažoval. Pôsobí to, akoby sa tvorcovia až príliš inšpirovali :) Film navyše veľmi amatérsky a nereálne zobrazuje otáčanie kamier a niektoré scény, ako napríklad robot pripravujúci kávu alebo jedlo v mikrovlnke, sú takmer tragikomické a bolelo ma sa nato pozerať. Pôsobí to miestami, akoby som sledoval študentský film. Na týchto detailoch sa dalo oveľa viac zapracovať. Dôverný nepriateľ je primitívne technofóbny film, z ktorého je ťažké zo začiatku pochopiť, čoho sa mám vlastne báť. Všetko, čo sa v dome deje nad rámec bežných technických chýb, napríklad nepochopenie príkazu, je úplný výmysel, ktorý by za žiadnych okolností nemohol nastať, bez ohľadu na to, ako technológia pokročí. Ide skôr o magické myslenie – čokoľvek elektrifikované je podľa autorov tohto filmu zároveň digitálne a online. Je ok že sa na Slovensku púšťame aj do takýchto žánrov, ktoré boli u nás pred 15 rokmi nemysliteľné. Ale príbeh, v ktorom neškodný hubár žijúci v chate v horách vedľa inteligentného domu sa vykľuje ako hacker nasadený konkurenčnou firmou, aby ukradol softvér, je zvláštny a málo uveritelný. Je zvláštne, že hlavná hrdinka si všimne, že nie je tým, za koho sa vydáva, ale nič z toho nevyplýva. Ona a jej priateľ to vôbec neriešia, a keď sa nakoniec spýta priateľovho šéfa, či vie, o koho ide, ten len v kľude povie, že ho sledujú. A čo sa týka tejto postavy, scéna, kde hlavná hrdinka s kamarátkou navštívi jeho (nezamknutú) chatu a sú tam nájdené hackerom, je prekvapivo neprepracovaná. Po dramatickom momente nasleduje strih a vidíme, ako dámy v pokoji odchádzajú z chaty – proste že WTF?