Klíč svatého Petra (2023)

PohádkaKlíč svatého Petraz roku 2023 je velmi osvěžujícím diváckým zážitkem. Přestože jde o televizní film, režisér Karel Janák opět potvrdil, že má pro tento žánr cit a dokáže do něj vnést svěží vítr, který potěší nejen děti, ale i dospělé diváky. Zápletka stojí na originálním nápadu: Svatému Petrovi je přímo pod nosem ukraden klíč od nebeské brány. Protože se do nebe najednou nikdo nedostane a u brány začíná být pořádně těsno, musí se řešení chopit nesourodá trojice z pozemského světa – zloděj Vilém, podvodnice Emílie a Tobiáš, který je v tom trochu nevinně. Při přetahování o uloupené věci skončí všichni tři v zámeckém rybníku u vodníka jako dušičky. Když se ocitnou před nebeskou bránou, svatý Petr je pošle zpátky na zem, aby ve stanovené lhůtě našli jeho klíč, jinak přijdou do pekla. Pátrání je zavede na zámek, kde je čeká kromě krásné princezny a dobrotivého krále setkání se zrádnými kancléři a jejich proradnými plány. Tento detektivní nádech, kdy se pátrá po „nebeském klíči“, dává příběhu skvělý spád a odlišuje ho od klasických schémat. Na rozdíl od mnoha moderních pohádek, které často tlačí na pilu, tady humor působí přirozeně. Scény z nebe jsou vtipné a postavy mají mezi sebou tu správnou dynamiku a šmrnc. Volba lokace byla trefou do černého. Zvíkov se svými typickými arkádami a věžemi dodává filmu tu správnou historickou patinu a vizuální krásu, která na obrazovce skvěle vynikne a podtrhuje pohádkovou náladu. Herecká sestava v čele s Berenikou Kohoutovou, Filipem Březinou a Sabinou Remundovou funguje výborně. Je vidět, že si herci své role užívali, což se pozitivně přenáší i na celkový dojem z filmu. Příběh odsýpá přesně tak, jak má, a nenajdeme v něm hluchá místa. Není to jen další tuctové vyprávění o princezně a drakovi, ale chytrý a vtipný příběh, který sází na nadsázku a detektivní zápletku. Pro mě osobně jde o jeden z nejzdařilejších kousků, které v rámci televizní tvorby v posledních letech vznikly. Suma sumárum, česká pohádkaKlíč svatého Petra ode mne získala čtyři klíčové hvězdy ****.

Na 2 hvězdičky to není a na 4 taky ne. V posledních letech jsou štědrovečerní pohádky spíš přehlídkou zoufalství. Tahle z toho vyčnívá. Ne proto, že by byla tak skvělá, ale proto, že je celkem v pořádku. Žádná postava nebyla úplně uvěřitelná, ale z těch lepších bych jmenoval vodníka, Emílii (mám slabost pro Bereniku Kohoutovou, neb mi přijde nádherná, ale co už...) a Viléma. Nevím, co si myslet o postavách á la Lorenc a Ferenc z Tajemství staré bambitky. Ale rozhodně vím, co si myslet o princezně - ta postava je tam jen to do počtu a působí příšerně naivně, ploše a pasivně. A svatý Petr působí jako pitomec. A vypadá, jako že kouří 3 krabičky denně.

Hezká štědrovečerní pohádka, která splňuje všechno, co si od pohádkového příběhu můžeme přát. Je v ní krásná a milá princezna a hlavní hrdina Tomáš je přesně takový, jakého si v pohádce přejeme – sympatický, statečný, s dobrým srdcem a odhodlaný bojovat za lásku. Záporáci jsou dostatečně záporní, ale i vtipní. Nechybí romantika, vtip ani svižný děj a celkové poselství je v krásné pohádkové tradici – láska si najde cestu a pravda se ubrání všem úkladům. Jediné malé minus je snad jen v kostýmech, které působí poněkud úsporně; princezna i Tomáš by si zasloužili pár šatů či oděvů navíc.  I přesto jde o příjemnou, laskavou a atmosférickou pohádku, která se na Štědrý večer sleduje s radostí a úsměvem – tak, jak to má být.

Pohádku jsem viděla už při její televizní premiéře, na komentář jsem si našla čas dnes. Jeden můj známý tvrdí, že nemá rád moderní pohádky. Při dalším povídání vyplynulo, že nemá rád současné pohádky. To já rozlišuji na pohádky klasické a moderní. Klíč svatého Petra řadím mezi ty klasické. Odehrává se v minulosti, nejsou v ní žádné moderní vymoženosti, ale pohádkové bytosti a čáry a kouzla. Těch je tak akorát ... Princezna tu není středobodem, i když je důležitou postavou příběhu. A to se mi právě líbí - že je pozornost upřena někam jinam. Petr Hudský má za sebou slušnou řádku scénářů, povětšinou jde o epizodní krimi nebo televizní seriály, ale zdá se mi, že pohádky mu svědčí nejlépe.

Osmá z pohádekKarla Janáka.Klíč svatého Petravzbudil u diváků rozporuplné reakce. Jedni pohádku chválí, druzí zase kritizují. Osobně se domnívám, že je to pohádka velice zajímavá a povedená, ač možná trošku netradiční. Když se na ni podíváte poprvé, uvidíte jasnou změnu oproti předchozím výtvorům tohoto režiséra - humorem se tentokráte spíše šetřilo, pohádka je takovým pokusem o něco jiného, čímž se myslí dobrodružství a napětí. Kostýmy a vybrané lokace filmu sluší, pochvalu si také zaslouží hudba a obsazení. Celkově se jedná o moji oblíbenou pohádku, která je opravdu velmi dobře provedená a velmi silně nadprůměrná. Občas mám jen nutkání přemýšlet nad tím, jak by to celé asi dopadlo, kdyby takříkajíc dozrála a kdyby dostala ze strany tvůrců více pozornosti a péče. I tak ale uděluji pět hvězdiček, a to hlavně z důvodu důmyslného děje a vhodně zvolených lokací.Nevšední labutí píseň nejlepšího pohádkového režiséra.