Pytláci (1981)

...nevím proč, ale mám ten pocit, že jsem k tomuto filmu měl dostatnávod nebo průvodní slovo autora. Je zde dost nevyřčených věcí, nechápu proč se některé postavy chovají tak jak se chovají. Nebo mi jenom něcouteklo. NaháŠtěpánováto nezachrání.HlaváčovábyNovéhoměla v deseti letech... Překvapí záporná roleNárožného. Zkrátka velké zklamání.

Zajímavé vesnické drama o navrátivším se emigrantovi předznamenal po nepříliš významné filmografii 70.let Bočanův návrat ke kvalitnější i divácky vděčnější tvorbě osmdesátek - viz S čerty nejsou žerty, Smích se lepí na paty nebo TV série o Šéfovi. Všichni zúčastnění hrají v rámci scénáře poměrně dobře, ženské postavy překvapí i nepřekvapí občasnou nahotou a pan Somr zde svou vizáží a pojetím postavy předznamenal svou pozdější bezmála ikonickou roli zbohatlíka Napakunka ze Strašidel z vikýře :-)

Československý psychologický film zabývající se především soužitím rodiny po dlouhodobém odloučení. Otec (J. Somr), jenž z neznámých důvodů (zřejmě útěk před vězením) emigroval, se po cca dvaceti letech vrací jako bohatý muž v americkém voze ke své manželce a synovi do jejich vesnického domku. Matka J. Hlaváčová, žijící na okraji společnosti si mezitím našla milence (I. Racek) a syn Cyril, pracující v místním družstvu jako traktorista, navenek hrubé povahy. avšak uvnitř citlivý P. Nový získává zkušenosti v milostných vztazích. Z dramatu lze jasně vycítit pocit odcizení mezi členy rodiny, stejně tak jako nevraživost a nedůvěru mezi emigrantem a místními obyvateli, jež se naplno projevila ignorací oslavy na počest jeho návratu. Totální ztrátu rodičovského citu a respektu u otce dokumentuje závěrečná scéna v lese. Z největší části se snímek věnuje citovými vztahy mezi Nového traktoristou, jenž svou roli zvládl dle mého názoru velmi dobře, a jeho dívkami, ostře hlídanou studentkou B. Štěpánovou a později intelektuální kolegyní D. Kolářovou, což vyvrcholilo odhalenými scénami, u Bočana poměrně neobvyklými. V menší roli vesničana se objevil i nedoceněný mistr vedlejších lidových postav M. Štibich. Název snímku je poněkud klamavý, pytlačení samotné bylo ukázáno pouze v úvodní scéně a nebylo až tak významné, spíše bych jeho význam hledal v přeneseném negativním smyslu jako vyvrženci socialistické společnosti z důvodu otcova útěku. Přesto hodnotím Bočanovo dílo průměrně, možná mírně podprůměrně, zejména kvůli pomalému ději, nízké dramatičnosti a místy zmatenému scénáři.

Hodne syrovy film bez prikras, zeny stale breci nebo jsou nejak ponizovane, muzi se chovaji neurvale nebo chlastaj, zvirata trpi...na to ze to je zacatek osmdesatek je to dost husty. Cili jinak receno, nevesele socialne-psychologicke drama z vesnice. Vyborne obsazene i zahrane (Hlavacova). Vlastne me to docela zaujalo, musim rict... 4-

Hned v úvodu kdy klučina jak blb naběhne na vidle jsem si říkal, že do čeho jsem se to zase nechal uvrtat. Leč, kupodivu, jde o velmi dobře zpracovaný film, jako takový. Téma je poněkud střelené, ale co v té době že jo. V každém případě je zde několik legračních okamžiků, několik našich nahých hereček (prošlých cenzurou?), ale především bych to neviděl na nějaké velké drama. Mně se líbily vesnická idylka, postavy a i dějově to ušlo. Vůbec nechápu, proč tento film nějak zmizel z distribuce. 0/0