Prodáno (2005)

Praha, Hradčany. Dům ze 16. století, který přímo sousedí s ministerstvem zahraničí, je jedním z mála v této lokalitě ještě obývaný původními nájemníky. Jeho majitel se jej ale rozhodl prodat a všichni obyvatelé domu, včetně režisérky filmu, budou vystěhováni po rekonstrukci bude dům sloužit jako luxusní hotelové bydlení, případně v něm budou byty pro eurokomisaře. Dokument Prodáno konzervuje mezičas nejistoty v období před očekávaným stěhováním, s nímž se každý z nájemníků vyrovnává jinak. Tajemný majitel domu pan Hulicius emigroval po komunistickém převratu do západního Německa, kde v sedmdesátých letech účinkoval v instruktážním filmu o vlasových implantátech.
Je to právě nadreálnost tohoto uhlazeného šotu, která nás nutí pohlížet na svět jinak. Poučení o tom, jak lze pleš proměnit v hustý vlasový porost, má svoji esenciální logiku a její prolnutí se současnou situací dovoluje režisérce tkát filmový prostor z velmi jemných vláken iracionality. Kamera se pozdrží právě tak dlouho, abychom za fyzickou konkrétností bytů a lidí pocítili abstrakci procesů, které je stvořily. Kompaktní svět jednoho domu se tak rozpouští do neviditelných částic a přesné pozorování stále více ovíjí nejasné tušení, že staletí starý dům je sám univerzální bytostí, složenou ze vzdechů a přízraků, z neuchopitelných impulzů a skrytých poselství.
Lidé, kteří jej nyní obývají, jsou příliš těžcí a smrtelní na to, aby jej mohli organizovat po svém. Domem lze pouze procházet a se smutkem a ironií přihlížet pohybům a pocitům těch, kteří jsou jeho oběťmi, stejně jako jsou jejich životy obětovány tajemným dějinám, které si po svém pracují.