Příběh se starou lenoškou (1972)

Hrozné.1)  Když začal 24letý Charles Dickens zveřejňovat v měsíčních sešitech svou literární prvotinu The Pickwick Papers, jistě ho ani v nejpříšernějším snu nenapadlo, že jeho vtipný a duchaplný text se stane motivem pro tuto nudnou tvůrčí nemohoucností utrápenou televizní inscenaci._____
2)  Nezaujalo mě nic. Snad jen, jak lze zmršit předlohu i takového velikána, kterým Charles Dickens byl už ve svém mládí. Stačí si přečíst 14. kapitolu Kroniky Pickwickova klubu, jejíž většinu zmíněný příběh tvoří.

Exceletne obsazena televizni inscenace v čele se skvělým panem Řehořem, Bekem a užasnou Šárkou Budinovou. Toto naprosto skvele obsazeni, se sejde jednoho večera a rana v tajemné hospode v jižní Anglii. Pribeh je velmi tajemny, obchodni cestujici projizdi krajem a za načase natrefi na hostinec u cesty s uzasnou veceri, 2,5 liru horkého punče a se starou lenoškou a mate pocit ze v celem filmu se hlavne leje!...Libi se mi celkovy nadech tajemna a vtipu, ktery se vznasi nad pribehem od zacatku do konce. V hostinci mate pocit, ze vas cestou do pokoje nekdo prepadne a to Vám ani váš sok nemusi nastaovat v podnapilem stavu nohu. Naprosto uzasna vecere, za zady krb jen v tom zrcadle kdy by se nesklebila ta odporná a zlá tvář! Pani hostinska jen září a nestaci nosit na stul - coz o to vecere a trocha vina diru do sveta neudelají, ale ten PUNČ! Po narocne stravenem veceru, kde doslo k inzultaci mezi dvema (jedinymi) hosty se pan Smááárt odebere dosveho pokoje - krb uz sice vyhasl, ale lenošce to nevadí a začne vyprávět svuj pribeh...Do toho krasna hudba od pana Lišky a mame tu krásnou povidku od Dikinse.

Tak herci sice špičkoví, ale právě proto nechápu to přehrávání, jak u Řehoře, tak i u Beka a ta závěrečná scéna, kdy Řehoř zlikviduje Beka, to už byla naprostá parodie, takže bohužel pouze za tři hvězdy.

Pro mne to bylo příliš pomalé a nezajímavé. Což o to, že se herci snažili, o to nic, ale celek jako takový kulhá na obě nohy. Celé to mělo být a zůstat jen v jedné linii a ne ve dvou. To mi prostě vadilo a proto dávám dvacítku jako útěchu za to, že nedávám čistou nulu.

Ve vyhledávači jsem hledala Příběh služebnice, a místo toho jsem narazila na toto. Zkusila jsem to,  a pobavilo to.