Prázdná kolébka (2010)

Bohužel musím konstatovat, že u tohoto filmu došlo k trestuhodnému nevyužití potenciálu tématu. Emoce, které by zcela jistě byly vzbuzeny, kdyby byl film udělán jiným způsobem, divák nemá možnost pocítit. Škoda, téma je nosné a silné - film však bídným zpracováním spadl do šedého průměru. To samé musím říct o filmu s podobnou tématikou, kterým je Philomena. Dle mého názoru je to škoda.

Hodně silné psychologické komorní drama obsazené vynikajícími herci v čele v úžasnou Emily Watson. Film "Prázdná kolébka" nepojednává jen o hledání svých vlastních problémů, ale také o boji s byrokracií nebo o vyšších cílech jedné nenápadné ženy, které přesahují kruh její rodiny. Příběh o honbou za minulostí a bojem za spravedlnost. Téma nebude u běžného diváka příliš chytlavé, ale příběh je velmi uchopitelně vystavěn. Je z něj cítit, že chlad staré dobré Anglie, ale i přesto (nebo právě proto) diváka dokáže pořádně chytnout za srdce. Velmi pěkně vykreslené postavy, které nejsou prvoplánově postaveny.

Veľká Británia a jej prístup k deťom ako tovaru, ktorý sa môže premiestňovať podľa potreby, to je akoby pravzor súčasnej európskej civilizácie. Trochu som nevedel uveriť ústretovému prístupu nadriadených k pátraniu hlavnej hrdinky, neskorší veľký odpor ostatných zúčastnených už bol pochopiteľný. Ku koncu filmu mi trochu vadilo odbočenie od hlavnej témy a presunutie témy filmu na pocity jednej osoby.
––––Jak to, že jsem o tom nikdy neslyšela? Jak to, že o tom nikdo neslyšel? – Myslím, že to nikoho moc nezajímalo. –––– Vciťování se do trápení druhých je samo o sobě stres.

Nenápadný počin, který k mému údivu nenese v perexu okřídlené "podle skutečné události", a přesto! Sice sugestivně, ale bez přehnaného patosu (dlužno podotknout, že ne díky scénáři, ale díky režii a hereckému provedení) podaný příběh velkého bezpráví. Skoro dokumentárně minimalistickou Emily Watsonovou známe z podobné pasivně odhodlané a obětavé role z von Trierova Prolomit vlny, jen je tentokrát díky scénáři a původu příběhu mnohem skutečnější. Režisér sice párkrát lavíroval na hraně mezi svědectvím a cajdákem, ale vždycky zůstal na té správné straně, právě díky bezchybné Emily. Dvě hvězdičky patří jí, jedna další navíc potom tématu a příběhu samotnému. Patřím k těm, kteří si myslí, že podobných filmů je naší ospalé společnosti třeba jako koze drbání. Paradoxně nejpatetičtěji působí česká varianta názvu, která nemá s původními Pomeranči a slunečnou září, jakož ani s příběhem samotným (jednalo se o děti od pěti do třinácti let), věru mnoho společného.

Merítkom pravdivého príbehu do televízie Prázdna kolíska plní celkom vysoké kritériá, ako festivalový film sa príliš drží pri zemi a je formálne konvenčná. Ale má tromf v podobe Emily Watson v hlavnej úlohe. Vyťahovanie kostlivcov zo skrine vždy sprevádza všeobecná nevôla dotknutých, takže tí odvážni, respektíve tí skutoční hrdinovia spoločnosti bývajú často práve za tých zlých. Film sa mohol vyvinúť rôznymi smermi, ale držal sa viac menej jednej dejovej línie a myslím, že tak tvorcovia urobili dobre. Prílišné politizovanie, alebo retrospektívy by odpútali pozornosť od hlavnej herečky a prekreslenia jej psychického stavu. 70%.