Pravidla neplatí (2016)

Co na snímku vynikne jako první je tvůrčí styl. Natáčelo se postaru, tedy tak, aby snímek vypadal, jakoby vznikl v době někdy před šedesáti lety.  Hollywoodský svět Howarda Hughese ve dvouhodinové stopáži napěchovaný nejrůznějšími etudami až k prasknutí. Vážně to neměl být původně seriál? Je toho použito tolik, že to vede až ke zmatečnosti. O životopisný film však úplně nejde. Howard Hughes, o kom snímek vypráví, je nám poměrně neznámý, takže o to složitější je pro nás daný příběh. I když jak se to vezme. Už nám ho svou rolí představil Leonardo DiCaprio ve snímku ´Letec´ (2004) a to ze zcela jiné životní etapy. Tento snímek, ve kterém si ho pro změnu zahrál Warren Beatty, tak můžeme brát něco jako příběhový doplněk z jeho starší éry. Howard Hughes. Americký obchodní magnát, investor a filmový režisér, který se nejdříve prosadil jako filmový producent a poté zabředl do leteckého průmyslu. A právě toto odvětví zahrnuje výše zmíněný snímek s DiCapriem. A proto je zaměření tohoto filmového počinu takové, jaké je. Howard Hughes byl známý svým samotářským životem a výstřednostmi, což se dávalo zavinu určité zdravotní indispozici způsobené leteckou havárií. Jako filmový magnát dostál své slávy už ve dvacátých letech produkcí velkorozpočtových snímků, s často na svou dobu, kontroverzními tématy. Příběh sleduje mladou herečku mající to štěstí, že právě s Howardem Hughesem podepsala smlouvu. Romance však vzniká mezi ní a nějakým Frankem, coby Hughesovým zaměstnancem. Tato okolnost porušuje určitá Hughesova pravidla, čímž se dává najevo problematika příběhu, podle kterého byl zvolen i název snímku. Po dějové stránce je toho skutečně tolik, že každá epizodka má krátkého trvání a dohromady toho zase tolik neřeknou. Vyznívá tak z toho podivný mišmaš romance vložené k odkazu Hughesova života, který je kupodivu navíc bez reálných faktů. Technická stylovost snímku odkazující na dobu vyprávěného příběhu je výborná, ale celkový dojem to nezachránilo. Ten divný zvyk do všeho cpát romanci byl tentokrát spíše hodně na škodu.

Warren Beatty prý koketoval s myšlenkou natočit film o Howardu Hughesovi několik desítek let. Potíž však tkví v tom, že na výsledku to není příliš znát. Jeho snímekPravidla neplatítoho o výstředním miliardáři moc neprozradí. Nezbývá tedy nic jiného, než se soustředit na romantickou linku v podobě rodícího se vztahu začínající herečky a jejího řidiče, kterým Howard Hughes dost citelně ovlivňuje životy. S tím vším jsem víceméně srozuměna, akorát se to dalo sfouknout bez hromady zbytečného balastu za podstatně kratší dobu. (55%)

Že Pravidla neplatí, Rules Don‘t Apply? No to nejspíš ne. Za všechny nitky tahající Warren Beatty popadl známý kus života dohledatelného miliardáře a k němu přilepil kus života fiktivní dvojice, nějaký čas s ním srostlé skoro pupeční šňůrou. Miliardář nedělá nic jiného, než že je excentrický, výstřední, neuchopitelný a bohatý. Dvojice nedělá nic jiného, než že se sbližuje a od miliardáře bere plat; ne však za to. Pak se jednoho dne zbaví miliardář aerolinek a dvojice miliardáře, což tak do sebe hezky zapadne, je konec a může se jít podle pravidel spát. Pokud už se nestalo.https://www.macguffin.cz/

Neskutečně zvláštní snímek s nádherně jemným, podmanivým vizuálem. Na jedné straně neskutečná plejáda hvězd, z části takových, které již byly Hollowoodem zapomenuty...takže je prima si je trochu oživit, na druhé straně podivný střih a zmatečnost přeskakování mezi scénami, jakoby to byl všelijaký debut neznámého absolventa. Vlastně nevim, co si mám myslet...a buď z mé hlavy brzy tenhle snímek vyšumí, nebo se rozleží do něčeho, co zaslouží zůstat v archivu. Netradiční zážitek...

Filmy Warrena Beattyho jsou v jedné věci unikátní. Všechny totiž působí, jako by se propadly strojem času z doby, která nikdy neexistovala. Vtipný je, že názevPravidla neplatívlastně perfektně vystihuje Beattyho přístup k režii a kariéře obecně. Ten film má totiž x věcí, co jsou pro Beattyho režijní počiny typický – velice zvláštní tempo, kdy se střídají extrémně rychle useknutý scény s těma, co trvají deset minut, a ty jsou navíc proložený hudebními montážemi, který skončí tak rychle, jak začnou. Pro Beattyho typické scény absurdního humoru, který působil staromilsky už před čtyřiceti lety. Nicméně je osvěžující vidět, že se o tenhle typ legrace někdo pokouší v současnosti a to s naprosto vážnou tváří. Pokud hledáte film o Howardu Hughesovi, podívejte se naLetce. Tohle je film s Howardem Hughesem, který v celém filmu slouží spíš jak MacGuffin. Zápletka je tenká jak papír a obě hlavní linky jsou jen postavený vedle sebe, místo toho, aby se navzájem doplňovaly. Ústřední love story (která je mezi Lily Collins a Aldenem Ehrenreichem) je v druhé polovině filmu tak divně v pozadí, že si říkáte, co to sakra mělo znamenat. Ten film na první pohled vypadá, že vůbec nedrží pohromadě, přitom je ale zřejmý, že přesně takhle to Beatty zamýšlel. Otázkou je, proč. Proč téměř osmdesátiletý Beatty hraje Hughese v době, kdy mu mělo být kolem padesátky? Proč najednou začne být Lily Collins (která jinak sedí do 50. let naprosto perfektně) v půlce filmu totální mrcha? Co mají znamenat ty změny tónu z minuty na minutu? Pro koho vlastně tenhle film je? A další mraky otázek, který člověka u tohohle filmu napadají.Pravidla neplatínejsou nepochopený mistrovský dílo, ani nejsou taková katastrofa, jak se povídá.Pravidla neplatíjsou slepou uličkou kinematografie. Ostatně, jako všechny Beattyho filmy.