Přání Ježíškovi (2021)

Poprvé jsem vydržela čtvrt hodiny, podruhé jsem viděla na návštěvě prostředek. Dnes jsem se kvůli poctivé recenzí snažila vidět celý film. Žádné potěšení to nebylo. Ty herečky jsou jedna jako druhá, rozeznala jsem jen Annu Polívkovou (a ta hrála dobře), jinak jsem nevěděla, která je která. Což je problém, film se stal nepochopitelným. Krajčo hraje dobře, Polívková taky, ale motiv nevěry je otřepaný (stejná scéna byla ve Vánočním příběhu), Santa neurvalý, sprostý. Té nevěry, sprostoty, je tam strašně moc na to, že děj směřuje k romantice a šťastnému závěru. Je to falešné, povrchní, podobné Vánočnímu příběhu (teprve u tohoto filmu jsem zaregistrovala, že Langmajer a Roden jsou zaměnitelní), jsou tam přepjaté scény, které ale spádu nepomohou, spíš ještě víc otráví. Zbytečný film, bohužel.

Takhle… je to předvídatelné, je to jednoduché, má to šťastné konce na všech frontách, není to žádný výkvět kinematografie, ALE! Má to krásnou atmosféru, příjemné herecké obsazení (ani Krajčo, kterého jinak až nesnáším, mi tady nevadí) a některé linky se mě vyloženě dotkly u srdce. Třeba linka s holčičkou z dětského domova (i když chápu, že je to přitažené za vlasy) byla krásná. Linka se Santou a synem alkoholičky se mě též dotkla. Prostě je to příjemný vánoční film s krásnou atmosférou a je to ideální background k pečení cukroví.  ps: brečela jsem, nesuďte mě.

Tak to vypadá, když se producent rozhodne, že natočí českou verzi Lásky nebeské. Jenže musí být lepší netu originál, takže je všechno přetažené. Víc přece musí znamenat líp, ne? Takže Langmajer spadne z 20 metrové domu do náklaďáku se stromky a nic se mu nestane - tip pro naše kaskadéry. Město Brno je krásně bílé a zasněžené a přesto jsou někdy v záběrech přes okno střechy bez sněhu. Sex je jako v tv seriálu - žena je oblečená, vášnivě vzdychá a zbytek se odehraje záměrem z okna jako v 50. letech. Krajčo moderuje v Brně, vyjde ze studia a je v pražských Dejvicích. Ve filmu je všechno: sebevrah, těhotná dívka, která o Štědrém dnu porodí, milenec vysící na okapu, dcera dostane štěně, které si roky přála, šéf firmy konečně přizná homosexuální vztah, jedno dítě žije jen s matkou, která je asi věčně namol, nefunkční vztahy, debetní dědeček, děti se chovají jako dospělí a naopak... Prostě pejsek s kočičkou pekli dort a dali do něj všechno dobré. Bylo to celé tak opravdové jako reklama na omlazovací krém. Nebo slzy Jany Plodkové, když dcera začne zpívat vánoční koledu.

Hrozně nudný film. Přijde mi, že tvůrci chtěli natočit hrozně moc věcí a nakonec se jim vlastně nepovedlo vůbec nic. Jasně ten konec, ten good feeling moment, může být v každém filmu a bude fungovat, ale všechno ostatní tu nefunguje. Je to jedno klišé za druhým a ještě k tomu špatně udělané. Často si divák říká, proč, jak nebo co jsem přehlédl? Opravdu nepovedená kopírka něčeho, co jsem viděl už tisíckrát. Vlastně bych to vystihl jako když se snažíte slepit vánoční ozdobu. Taky to není ono.

V čase Vánoc by se mělo zpomalit a hledět si opravdu těch spíše pozitivních věcí, proto jsem rád, že i u nás vznikla příjemná vánoční romanťárna, již i já můžu odpustit ta mnohdy příliš okatá klišé. Krajčo mi dosud v žádném filmu tak nesednul, Maximová je klasicky kouzelná a i zbytek postav dotváří milou mozaiku štědrovečerních příběhů, co na tu atmošku Vánoc navnadí už v prvních pár minutách. [viděno na Netflixu 4.12.2025]