PragueNight (2015)

Podívá-li se člověk na Youtube na tématicky stejný dokument Noční Praha (1990), zjistí, že se to v srdci Matičky stověžaté za to čtvrtstoletí v daném směru skoro vůbec nezměnilo. Ansámbl je stále tentýž - bezďáci, smažky, šlápy, zloději a desítky dalších existencí. Změnou oproti minulosti je snad jen mnohonásobně vyšší výskyt Finista Jasného Sokola v teplácích s buzertaštičkou přes prsa na každém rohu a postupně narůstající počet Sindibádů (kdo chce na okamžik zažít pravý Blízký východ, nechť někdy projde nenápadným průchodem mezi Spálenou a Opatovickou ulicí). A pokud jde o toho Karima - postupně bylo mnoha lidmi zjištěno, že je to spíš takový Hans Christian Andersen.  Třeba když někde zasvěceně vykládal o případu kuchaře od Dvou koček, kterému údajně usekli ruce za podvádění při karbanu. Zaprvé se to stalo v roce 82, to Karim možná ještě ani pořádně nevěděl, kde Praha vůbec leží, a zadruhé kuchaře zavraždil jistý recidivista Doležel, když se se svou partou nad ránem pokusil vloupat do té hospody a onen nebožák je přitom náhodou nachytal. Ruce mu pakpost mortemusekli z nějakého zvráceného rozmaru. Karty v tom tedy nebyly, ta verze se však záhy do Prahy od kohosi rozletěla a začala si žít životem městské legendy, která se - jak už to bývá - v průběhu času všelijak vylepšovala a zkrášlovala. A stejně tak to bude i s mnoha dalšími "zaručeně pravdivými příběhy" tohoto lidového vypravěče..

Výmluvy, nulová sebereflexe, lži. Tvůrce dokumentu zaslouží respekt, že se z ulice a drog dokázal dostat. Na druhou stranu nechápu, proč dokument nepojal právě takovým způsobem, že by ukázal jak se dá dostat zpátky do společnosti. Namísto toho se rozhodl ukázat jak a kde získat drogy, kde je nejlepší hledat prostitutky a jejich mentalitu naprosto z jiného světa. Pokud měl předtím někdo odpor k bezdomovcům a prostitutkám, po shlédnutí tohoto díla se to jen prohloubí. A otázka, jestli se to vlastně špatně. 99% nemá zájem se do společnosti vracet, životní styl na ulici jim vyhovuje. Ale k samotnému dokumentu. Zběsilé skákání z jednoho tématu na druhé, nesmyslné používání efektů, místy totálně přepálená hudba, naprosto amatérský zjev moderátora (matematické schopnosti asi bez komentáře) a to asi zdaleka nejhorší, jsou ty lži. V popisu dokumentu se o Lampovi dočteme "dokázal velmi reálně a živě popsat vše co se v té době odehrávalo". Bohužel tenhle týpek vypráví pokaždé něco jiného a vždy to skončí u převyprávění scénáře k Mandragoře. Nechápu, proč ten chronický lhář dostává neustále prostor, když už byl několikrát usvědčen ze lži a to přímo i tvůrci nebo samotnými postavami. Takže v krátkosti, ztráta času. Pokud chce někdo reálné vedet jak to bylo, tento "dokument" nebude pro vás. 1* za tvůrcův životní příběh, ne za dokument.

Pozitívami tohto poloprofesionálneho dokumentu sú nahliadnutie na odvrátenú stranu Prahy a prevencia, upozorňujúca na krivé životné chodníčky, na ktorých môže človek pri troche neopatrnosti skončiť. Je však škoda, že zaujímavý námet oveľa viac prekrývajú negatíva, často spôsobené filmárskym amaterizmom a skoro až začiatočníckymi chybami. Prvým problémom jeJiří Pluskal, predstavujúci akýsi most medzi ulicou a divákom, ktorý však veľmi rýchlo pokazí dokumentárny zážitok svojimi niekedy až hlúpymi, infantilnými otázkami, pôsobiacimi, že si ich pripravil päť minút pred natáčaním na kolene. Ďalším problémom sú príliš dlhé rozhovory s jednotlivými protagonistami, často vôbec nedoplnené potrebným strihom, plné miestami zbytočnej a prázdnej "slamy". Po technickej stránke to tiež nie je žiaden zázrak. Ak sa už v dokumente vyskytne toľko potrebný strih, často zábery jedného rozhovoru dopĺňajú nesúvisiace snímky, prípadne zábery z rozhovoru s niekým iným. Obrazová, zvuková a rozprávačská logika v tomto prípade nula bodov. Samotná kamera tiež neexceluje, pričom vrcholným záberom je naháňanie holubov kdesi za Hlavním nádražím.PragueNightnemožno uprieť myšlienku a potenciál. Bohužiaľ, dokument zabíja jeho realizácia, ktorá z neho činí divácky neatraktívny kúsok.

Na jednu stranu poklona Jiřímu Pluskalovi, který dokázal jako nefilmař dát dohromady tohle dílko. Kamera a střih se mi moc líbily, obojí umocnilo atmosféru a vytvořilo koukatelnou vizuální kulisu k rozhovorům. Mínusem zůstává to, že autor není režisér a i když k němu měly postavy důvěru a sám několik let prožil na ulici, nedokázal se svými otázkami jít do hloubky.

Ach jé, pořád to dokolečka omílané tvrzení o nepříznivém osudu. Ano, velmi nepříznivý, ale ani jednoho drogového dealera nebo prostituta/prostitutku k tomu nikdo nenutil! Byla to jejich volba, jejich svobodné rozhodnutí dobře vydělávat a zdánlivě tak snadno! Dolce far niente! Je mi líto! Dnes jsem mluvila s pracovnicí Kauflandu, která přijímá nové síly. Říkala, že mladí nemají zájem. Přicházejí s požadavkem 30 tisíc, volné víkendy apod. Být u pokladny v Kfl není žádná sranda a k tomu za 15 tisíc kaček. Nechceš dělat? Inu, pak je tu vždycky ještě ta možnost "jít šlapat". Docela mne pobavilo, jak ty obstarožní dámy provozující tzv. nejstarší řemeslo, mluvily o "práci". A tento týden jsem si všimla v jiném supermarketu, tentokrát šlo o Albert, jak staré paní tam sedí u pokladny! Jsou milé, práci zvládají a nestěžují si, jak k nim byl osud krutý.