Poskakuj (1986)

„Řídit konec světa není snadný úkol.“V jediném kino filmu belgického TV režiséra Jeana-Pierra De Deckera se to uprostřed luxusně zařízeného domova důchodců hemží skutečně absurdními situacemi. Ač ne přímo v takovém návalu a gradaci, jak jsem dle zdejšího obsahu čekal... totiž jedna z největších absurdit v podobě fanatické hry spolku důchodců na jadernou válku, v čele s nekompromisním vůdcem generálem v uniformě, rovnou otevírá celý film. Tím jsme vhozeni do neotřelého světa, který už po brzkém nástupu slona na scénu pomalu nešokuje ničím a režisér si tento svět pravidelně odsunuje do úzadí (příp. ukazuje i relativně „normálnější“ tvář domova v podobě operních recitálů a jiných akcí na zahradě), aby v něm rozvíjel ještě druhou linii klasického příběhů dvou vedoucích zaměstnanců podniku, jejich pracovních a vztahových náležitostí, včetně početných milostných a sexuálních avantyr. Tohle směřování mě i přes slušně ožehavé perly mezi hláškami („Umí skvěle šukat v sedmi jazycích!“) docela štvalo, až i lehce snížilo dojem. Nakonec jsem však musel ke konci uznat hodně zajímavý zážitek z celkového filmu, včetně přítomnosti civilní rodinné linky, a znepokojivě absurdní vyvrcholení ho určitě podtrhlo. Radost mi přinesl mj.Herbert Flack, kterého jsem si všiml už nedávno při reprízeHectorave vedlejší postavičce a tady v hlavní roli skvěle zúročil svůj komediální talent, nejen v nezapomenutelné scéně opíjení slona.[75%](20.08.2023)