Poločas rozpadu Timofeje Berezina (2006)

Nevyváženost. To je můj hlavní dojem a ta nevyváženost má několik rovin. Zrovna čtu knihu Modlitba za Černobyl od Světlany Alexijevičové, mimochodem asi nejpříšernější a nejpřímější výpověď toho co se v Bělorusku po výbuchu v Černobylu v roce 1986 opravdu dělo. Hned první příběh jednoho z hasičů vyprávěný jeho přeživší ženou, která o něj do posledních chvil pečovala ač lékaři tvrdili, že už to není lidská bytost, ale reaktor - mnou totálně otřásl. Proto jsem si celkem uměl představit při dávce co Timofej dostal co se asi bude ve filmu dít dále. Nemoc z ozáření byla ztvárněna přesně a věrně i to jak tělo doznávalo změn v podobě krvácení, loupajícíc se kůže a vypadávání vlasů... Potud jsem to drama sledoval se zatajeným dechem i ty ruské postsovětské reálie. Jenže pak do toho nepochopitelně přišla humorná vložka v podobě tří zlodějíčků a začalo to být značně žánrově nevyvážené. Vážné momenty ozářeného, který věděl co se děje i jak je rodině nebezpečná jeho přítomnost střídaly ,,akce'' gangsterů jejichž debilita asi měla být humornou částí filmu... Timofej navíc chtěje zajistit rodinu ukradne PU - 239 a prodává jej na tržišti tak, že má na kartónu napsáno tužkou PU - 239. A tak tam stojí s tímto nápisem mezi babkami s jablky a zelím a prodejci magneťáků a dvdéček... Ať mi nikdo neříká, že odborník, který mohl k radioaktivnímu materiálu nevěděl kam s ním jít... Pak už se film tak nějak podivně točí v kruzích k očekávanému konci. Pobavilo sice závěrečné šňupnutí, ale ten ,,happy end'' si tvůrci mohli odpustit. Dál nebudu spoilerovat. Takže za mně průměr a i mírné zklamání... Dávám tedy jen za 3 000 doláčů. * * *

Trošku píchnutí do vosího hnízda, o kterém všichni víme, ale málo kdo ho dokáže převést na filmové plátno. Za mě rozhodně palec nahoru, protože nejen scénář je tu to, o čem byste chtěli mluvit. Zásadním bodem jsou i herecké výkony a především pak Paddy Considine, který ozařeného Timofeje Berezina hraje naprosto parádně. Myšlenka je tedy více než jasná a její průběh tu Amíci předvedli tak, jak by standardní Amík jen tak nepředvedl. To mě trošku překvapilo. Skoro, jako kdyby na celý film nahlížel nějaký tajný spolek milovníků evropského filmu, který určuje, jak by výsledný film měl vůbec vypadat. Malý nezávislý film z USA, který by měl ocenit každý Evropan zasažený komunistickou verbeží. Není nad to, když někdo chce vyjebat se systémem a pro toho někoho je to poslední, co může udělat.

Film, který se mi opravdu vryl pod kůži. Měl na to také dostatečné předpoklady, téma následků ozáření mě vždy zajímalo a fascinovalo, takže jsem byla opravdu šťastná, že se toho někdo zhostil a takový film mohl vzniknout. Je to jedna z věcí, ze které mám opravdu velký strach. A právě to film ztvárňuje. Smutný příběh Timofeje, ztvárněného Paddym Considinem, jsem sledovala bez mrknutí oka se strachem, aby mi neušel jediný záběr.... A mafiáni šňupající "bílý prášek", to se podařilo :)))

Zajímavý námět, ale jeho zpracování je takové nemastné neslané a často postrádá logiku. Jako třeba úsměvná krádež Plutonia a zoufalá snaha Timofeye prodat ho na tržišti nebo prostřednictvím ještě zoufalejšího mafiánského přicmrdáváče... Nicméně samotný konec těch dvou ubožáků, kteří si jeho kapsli s plutoniem spletou s kokainem, je opravdu zábavný.

Velmi dobré drama o otci který se rozhodl po vyhazovu z jaderné elektrárny v rusku ukrást trochu plutonia a prodat jej gangsterům,aby měl na zajištění své nejbližší rodiny.Kruté a celkem posmutnělé pokoukání z chladného ruského prostředí o marném boji jednotlivce proti systému.Nejhustější scéna je kokainový omyl,až shlédnete pochopíte a celkem se i zasmějete :-)).Dávám 4 hvězdičky tak jasných 75%.