Polib mě ještě (2010)

Velmi ludsky a velmi dojimavy pribeh plny vasne, lasky a nenavisti. Clovek by si povedal, ze sme uz takychto filmov prejedeni, ale vzdy sa najde svetla vynimka, ktora nas presvedci o opaku. Preco? Lebo sa to dotyka kazdeho z nas, lebo je to o zivote, ktory nikdy neprestane byt nudny ci otrepany.

Hodně vznětlivé italské vztahové drama, vyhrocené scény mezi manželskými páry, milenci a přáteli jsou na denním pořádku. Emocemi nepolevujících sto třicet devět minut mě vtáhlo a neměla jsem problém ten divoký temperament party přátel ustát. Jsou tam vtipné scény, např, když chce podvedený Marco vzít na svou ženu zbraň a vyhrožuje, že zabije nevěrnou manželku, milence, co právě sedí u piana a nakonec i sebe. Po pár prášcích na uklidnění, které mu podá jeden z kámošů mu to alespoň na chvíli začne být jedno. I smutné momenty, bolestný konec nešťastného Paola zasáhl i mě. A nespokojený Alberto, který zjišťuje, že mu život v rodné Itálii nic nepřináší a posléze odletí do Brazílie. Je typické, že jsou lidé stále s něčím nespokojeni a pro každého ta vytoužená změna může znamenat něco jiného. Je to zvláštní, moje touha je právě Itálie.(16.02.2024)

Tak, trochu dlhé, ale také ľudské, nepozerá sa na to zle... snáď len to, že okrem narkopašeráka tam každý chlap je slaboch, ktorého ofukuje silná žena, to je fakt také symptomatické. Muži sú hypochondrické máničky, ženy sa zas nepochopiteľne túžia vrátiť do náruče svojho bývalého slabocha. Fackal by som snáď každú postavu.(23.04.2020)

Jak je dobře známo, Italové mají horkou krev a rychle vzplanou. Ve zkratce se dá říct, že přesně o něčem takovém vypráví tenhle krapet uřvaný vztahový propletenec. (70%)(29.01.2023)

Hrozná ale hrozná ptákovina, herci příběh děs.(19.01.2020)