Pohádka o splněných přáních (1994)

Setkání dvou bratrů kteří se neviděli dlouhých 20 let nedopadne podle jejich představ což je dáno také jejich povahovou rozdílností i postavením. Jeden je moudrým vladařem a druhý je bezcitným a záhadným mužem, který nenaplnil tak docela svoje ambice a působí temně až démonicky, mnoho se o něm neví¨a hlavně nepřijel s dobrými úmysly. Král má dvojčata z nichž princ je obdařený kouzelnou mocí a splní se mu jakékoliv přání na které jen pomyslí. Oproti němu na princezně nic tak zajímavého nebylo, akorát dělala ze sebe přemoudřelou. Zlý bratr však chce štěstí královské rodiny zničit do poslední nitky a začne tím, že chce ovládnout důvěřivého králova syna. Nikdo netuší, že jeho nenávist a zloba je pod vlivem kletby. Pohádka to není zrovna chytlavě natočená, ale nemá námět úplně k zahození, občas z ní vystupuje zmatenost a neujasněnost a nepodařilo se to tak docela korigovat. Například nebylo příliš jasné co dva bratry rozdělilo na takovou dlouhou dobu a v jakém příbuzenském vztahu k němu byl jeho chráněnec.Pokud to tam bylo objasněno, tak mně to asi uniklo. Střídavé studiové interiéry s přírodními exteriéry dávají pohádce šanci oprostit se od běžného standardního televizního zpracování, ale nebýt zkušených herců jako je výborně démonicky záporný Schmitzer, dobrotivý král Preiss nebo starostlivá královna Maciuchová, nebylo by to dívatelné, zvláště kvůli herectví mladých představitelů. Raritou je, že syna a otce si tady zahrála skutečná příbuzenská dvojice herců Preissových, ten mladší z nich však z hereckého hlediska nic zajímavého nepředvedl. Televizní film s pohádkovými motivy přes svůj zajímavý námět nenabídnul nic extra, ale pokud nejsou vysoké nároky, je to akceptovatelné i přes svoji slabou až blbou režii. Pro dětskou psychiku tahle pohádka rozhodně není moc dobrá volba. 40%

Když pominu fakt, že mi tohle dílko příliš pohádkově nevyznělo, a trochu nelogický, překotný koncový zlom, jde o film plný zajímavých nápadů a myšlenek. Ale pohádku si představuju jinak. Nevím, co by si z tohohle dílka odneslo malé dítě. Nejspíš jen strach a zmatení myšlenek, které nemůže nezkažená, nezkušená dětská duše pochopit. Proto POHÁDKU o splněných přáních nemůžu hodnotit výš, navzdory skvělému Schmitzerovi.

"Lidé jsou často strůjci osudů těch druhých."  "Nejkrásnější přání bývají poslem srdce."

Kraviny do kravína.

"Mela jsi pravdu. Nejlepsi prani se nerodi v hlave, ale v srdci."