Pohádka o prolhaném království (1992)

Tak já čekal nějakou legraci, takže mne toto hodně zklamalo. Navíc jsem se i drobátko nudil. Chtěl jsem to vidět protože je v tom pan Kotva, ale má jen štěky v mini roličce cibuláře. Tohle celé asi děti nemohlo bavit. I když to samozřejmě vědět nemohu. Za mne však jednoznačně ani procento. 
 
20221010 6054/6300 nula szi

taková podivná temná alegorie , Švehlík a Skopal dobří, jiné také, ale nějak podivný scénář - ona paní Vovsová v životě nic pořádného nenapsala -  a režie, nic mi to neříká. Proč Jakoubková, Geprtová, Březinová a Maciuchová dostaly každá asi tři věty? Problém je taky, že Hana Igonda je herečka výborná, ale není prostě romantická naivka a ani tady zamlada jí to nejde a nepřesvědčuje A démoničnost pana Schwarze? abych se nesmál, to z pár vět S Skopala ve vězení jde hrůza daleko větší. .

Čistky, že by se za ně nemusel stydět ani nacistické gestapo. Místa, kde se člověk bojí projít i se samopalem. A hlavně všudypřítomný strach z labyrintu (stejně je tam určitě Rýhorn, i když tady v pohádce není). Švehlík je správně pominutý král, který slov převrací jak přesýpací hodiny. Jako pohádka sice notně kulisová, ale taky notně vládnoucí. Skopal je správný padouch. Vládne.

Tak celé to bylo velmi podivné, snažilo se to o poselství, že pravda zvítězí nad lží, ale kdyby ten diktátorský král nevlezl do labyrintu a královna náhle neprozřela, jak jí poradila dosud němá chůva, prostě najednou se vše obrátilo, ale proč se tak stalo to se nikdo nedoví. V podstatě nesmyslný konec.

Tohle je opravdu hrozná pohádka. Natočená pár let po revoluci bych řekl, že si filmaři do pohádkového příběhu střihli dobu komunismu a její konec. Kdyby ale král nevstoupil sám do labyrintu, pravděpodobně by vládl i dál. Ale vlastně i tohle se dá říct o konci rudých. Je to neskutečně nezáživný a nudný příběh. Víc o politice jednoho krále než o přátelství či lásce. Podprůměrný je jak scénář, tak hudba i dekorace.