Pleasantville: Městečko zázraků (1998)

Zajímavý nápad, zpracování už o něco méně. Po scéně s napuštěním vany už ve filmu nepřijde nic moc extra zajímavého a divák tak jen přemýšlí, jestli se postavy opravdu „vybarvují“ pouze na základě toho, že dosáhly orgasmu. Spoiler: není to úplně tak. Přesněji řečeno se začnou měnit ve chvíli, kdy prožijí jakoukoli intenzivnější emoci. Film následně směřuje ke kritice zbytečného konzervatismu tam, kde není potřeba a ukazuje, jak náročné může být měnit zažité společenské hodnoty. Samozřejmě by to nebylo ono, kdyby zde nebyl zmíněn také rasismus a jeho podoba v 50. letech v USA. Ačkoliv mě snímek neměl čím vyloženě urazit, ani mě příliš neoslnil a svůj potenciál podle mě nedokázal využít naplno.

Pleasantvilleje špecifickým kusom filmárčiny, ktorý vie byť žánrovo hodne zaujímavým výplodom, pokiaľ človek dokáže naň mať chuť, pretože inak ho jeho charakter môže z viacerých ohľadov pomerne ľahko iritovať. Jednak kvôli tomu, že má osobito nalinajkovanú zábavnosť, ktorej smer dokáže určité povahy rušiť, a druhak kvôli tomu, že má osobito nalinajkované postavy, ktorých prejav má potenciál určité povahy až vytáčať. Mňa to v rámci určitého nadhľadu bavilo výborne, aj keď som úplne nedokázal porozumieť tomu, čo mi príbeh svojím zvláštnym tónom tak usilovne potreboval zdeliť. Za mňa to mohlo kľudne ostať v jednoduchšej rovine.

Prvotní nápad a vizuální stránka slibují víc, než kolik jsem nakonec dostal. Spíše než samotná myšlenka svobody jedince z toho nakonec vypadne americká obhajoba jinakosti, bez ohledu na to, v čem ta jinakost konkrétně spočívá, a tak je ta revoluce postavená třeba na sexuální promiskuitě, opuštění rodiny a nevěře. K tomu mi přijde, že samotná vnitřní logika světa Pleasantvillu (a stejně tak i logika proměny) občas hapruje a dílo spoléhá spíš na vizuální stránku (která skutečně zaslouží uznání) než na opravdu hlubokou myšlenku a nápaditost. P.S. Čech se samozřejmě nevyhne vzpomínce na Až přijde kocour.

Tento film je skutočne lahôdka. Kombinácia nostalgie, fantázie a spoločenskej satiry, ktorá aj po rokoch funguje výborne. Ako puberťák som to bral len ako zaujímavý nápad s čiernobielym svetom, no dnes vidím, aký originálny a inteligentný ten scenár vlastne bol. Myšlienka prechodu z čiernobieleho do farebného sveta symbolizuje prebudenie a slobodu, klasické, účinné klišé, ktoré bolo maximálne prirodzené. Herecké výkony sú výborné, tempo presne také, aké má byť. Je to film, ktorý sa nebojí byť iný, a pritom zostáva ľudský. Jednoducho krása v jednoduchosti, ktorá nestratila farbu ani po rokoch. Veľmi ma bavil Davidov vzťah so seriálovou matkou, bolo medzi nimi také nejaké puto.

Nedotažený námět je rozmělněný neúměrnou délkou filmu.1)  Bratři Strugačtí se v jedné z nejlepších knížek, co jsem kdy četl, v knížce Pondělí začíná v sobotu, zmiňují o cestách časem do budoucnosti a do minulosti. Na rozdíl od běžných fabulací se tam hlavní postava dostane i do světů literárních fikcí, jak byla minulost či budoucnost popisována v literatuře. Takové alternativní (polo)světy působí značně bizarně podobně jako svět televizního seriálu a městečka Pleasantville, do něhož se přenese středoškolák David. Strugačtí z podobného tématu rychle vycouvali a ponechali ve své knize jen pár vtipných postřehů._____ 2)  Ne tak scenárista a režisér 42letý Gary Ross. Nesporně lákavou myšlenku vytvoření paralelní skutečnosti uchopil, zpracoval a vrhl na televizní trh. Protože by asi její pouhý popis nepůsobil dostatečně akčně, přidal ještě změny v reáliích i ve společenských vztazích, k nimž v důsledku Davidova přenosu dojde. A zde je kámen úrazu. Změny nepůsobí věrohodně. Obrovské logické nesmysly mi zabránily o předkládaném ději byť i jen uvažovat, natož ho pak přijmout za svůj._____ 3)  Možná by bylo zajímavější proces obrátit a náš běžný život začít měnit ve smyslu nějaké ideologie či přesvědčení. Tam by se onen dramatický prvek mohl prosadit přesvědčivěji._____ 4)  Celý emancipační proces pak vyzněl jako hyperbolická aluze na boj za zrovnoprávnění menšin (jakýchkoli)._____ 5)  23letý Tobey Maguire (student David) mě udržel u obrazovky až do konce předlouhého snímku (30 minut bych vyškrtal).