Plavení hříbat (1975)

Poľnohospodársky vysokoškolák Vyskočil si užíva posledné prázdniny v živote, počas ktorých sa rozhoduje, či si bude budovať budúcu kariéru na fakulte v Prahe alebo sa navráti domov na vidiek pracovať na družstve. Úporne porovnáva pozitíva a negatíva jednoho aj druhého, v podobe do mesta mieriacej frajerky Švandovej alebo medziľudských vzťahov a pomerov na dedine, kde ho každý pozná od malička. Veľmi dobre obsadená a tak nejako pozvoľna plynúca letná komédia a dráma bez extra komických a extra dramatických momentov. Hodne idylických záberov na flóru, faunu a rodný môj kraj, k tomu Liškova (Zdeněk) hudba a Liškov (Pavel) spev v ústrednom normalizačne optimistickom popevku plnom obratov ako "co dosud není, brzy bude, ráno se hezky usmívá" alebo "život je jako strýček vlídný, který vás umí pochopit". Pohoda za tri rany kopytom.

Kdyby to neznělo tak blbě, nazval bych to poetickým normalizačním filmem. V hlavní roli se zde objevuje tehdy mladý Vyskočil a mne opravdu překvapilo jak špatný měl chrup. Nikdy jindy, nikde jinde jsem si toho v žádném jiném filmu nevšiml. V těchto filmech mne ještě bavil ať už jako pionýrský vedoucí, Sikita či v podobných rolích jako zde. Jak zestárnul, tak zblbnul, což se projevilo nejdříve až psí oddaností prezydentovi Mylošovi a dnes potřebou účastnit se protivládních demostrací mnohdy svolávaných komunisty. A to prý tehdá také zvonil klíčema! Zkrátka, stáří je někdy opravdu kruté, což v případě Ivana Vyskočila platí dvojnásob. Jestli se mi někdo ve své roli v tomto filmu moc líbil, byl to Jiří Sovák. Syce moudra co sypal z rukávu mu někdo napsal do scénáře, ale tady jsme mu prostě všechno věřil a moc mne bavil. Sedmdesátky, to byl úprk z vesnic. Mladé nebavilo dělat v JZD a každý kdo šel na nějakou školu pak už většinou zůstal ve městě. Do dědin se mladých pochopitelně vracelo málo. A tak JZD stavěly bytové domy a všelijak se snažila dostat mladé zpátky. O tom částečně je i tento film.  Do ryze běžných problémů se snímek mísí se záběry na krásnou Moravu a je to věru opravdu krásný kout naší zemičky!  S mladou Káťou Macháčkovou bych také plavil koně, obzvlášť kdyby jen za mnou přijela na venkov! :-) Dávám za 3 plemenné býky. * * *

Absolutně miluju tenhle film už jenom kvůli tomu, že je divný a zvláštní. Zvláštní, protože nabídne takové množství hereckých hvězd (Oldřich Kaiser, Marcel Vašinka, Josef Somr, Vladimír Menšík), které tam jsou ale jen na pár sekund, prostě wtf?? 🥲 Psychologický příběh zabíhající do vesnického života, you know prostě vítejte na dědině. I když se ve snímku toto bohaté herecké obsazení vyskytlo jenom na chvíli, všichni mistrovsky ztvárnili typické vesničany. Ivan Vyskočil je Ivan Vyskočil. - Student hnoje, který umí z patra vyjmenovat deset druhů koní. 🦄 Dramatem bych to asi úplně nenazývala, protože na mě snímek působí spíš jako mírně nepovedená komedie, která místy spadne do něčeho hlubšího. 🙊 Za povšimnutí stojí i dohromady tak třicetisekundová role mého crushe Oldřicha Kaisera 🛐, kterého nevšimnout si je určitě škoda, stejně jako Vladimír Dlouhý, který tady vypadá, jako kdyby právě vyšel ze základky... taky, že asi vyšel, jak se tak dívám. 👍🏻 Děj má film celkem zajímavý - hlavní hrdina přemýšlí nad svým životním uplatněním… hm, docela nezvyklá situace, že? 😲

Československý film natočený podle povídky J. Kostrhuna vyprávějící o studentovi pražské Vysoké školy zemědělské Vincentu Adámkovi (I. Vyskočil), který po složení poslední zkoušky odjíždí domů na jižní Moravu. Váhá nad důležitým životním rozhodnutím, zda pokračovat v práci v Praze na fakultě či se trvale vrátit domů a tam působit jako místní zootechnik. K trvalému usazení v hlavním městě ho tlačí jeho přítelkyně půvabná J. Švandová, s níž, jak bylo ze snímku patrno, ho pojí poněkud nestandartní vztah a jeho city k ní nebyly nejvřelejší. Velmi výraznou postavu tohoto filmu tvoří Vyskočilův otec, zemitý venkovan, jehož představoval výjimečný J. Sovák, který svou osobností a humorem oživil a pozvedl nejeden snímek. Film H. Bočana se mi zpočátku zdál přilíš poplatný nelehké normalizační době, v průběhu snímku se však tento pocit vytratil a naopak jsem vnímal dilema mladého člověka před závažným životním krokem. Snímek se věnuje v převážné míře chovu a péči o koně a také je zde velmi výrazně kladen důraz na zobrazení jihomoravské krajiny s jejími vinohrady. Venkovskou a lidovou atmosféru vhodně doplňuje hudební doprovod místní folklorní hudby, obzvláště mě zaujala melancholická lidová píseň doprovázená hrou na cimbál. Ve vedlejší roli se ukázal i V. Menšík, který divoce vyváděl, když od něho odešla jeho žena J. Třebická s novým mužem J. Babkou. V dalších menších rolích se objevil správce V. Brodský, zvěrolékař J. Somr, vysokoškolský profesor M. Nedbal a mladý jezdec V. Dlouhý, který nešťastně skonal po kopnutí koněm. Podmanivý J. Sovák se často dostává do sporů s M. Myslíkovou, manželkou zvěrolékaře. Velmi příjemný dojem na mě udělala mladá K. Macháčková, Vyskočilova spolužačka z Vysoké školy, která ho přijela navštívit do jeho domova, kde na jeho rodiče výborně zapůsobila a výrazně pomohla Vincovi s jeho rozhodováním. Vyskočilova volba o své budoucnosti nebyla ve snímku jasně vyřknuta, avšak i tak byla dost zřejmá. Panu Bočanovi se podařilo natočit příjemný snímek z venkovského prostředí, přičemž mě velmi zaujaly herecké výkony I. Vyskočila a především J. Sováka, bohužel k zařazení mezi nadprůměrné filmy mi něco chybí.

Trochu nadhodnocuji, ale stejně by to na silné čtyři bylo. Ale jen proto, že je mi tohle téma velmi blízké. A Sovák mne velmi překvapil v roli otce, který jako by znal mého tátu, který pochází z Vysočiny, tak podobně se chová. Až mne to překvapilo. Nejen v tom dobrém, ale i tou vesnickou tvrdohlavostí. Jinak příběh vypráví o klukovi z pravděpodobně moravské vesnice (pět hodin jízdy do Prahy a zpět), který v Práglu studuje vysokou školu zemědělskou, a nemůže se rozhodnout, jestli v Praze zůstane a bude na vejšce dělat asistenta, což je jistě velký kariérní krok, nebo jestli zůstane doma u krav a u koní. Jeho dívka Marie, která chce naopak z vesnických či snad maloměstských poměrů vypadnout, už má v Praze jistou kariéru učitelky a neměnila by. Jenže o něho má zájem ještě jedna spolužačka (v podání tehdy neuvěřitelně moc - až nesexy - oplácané Macháčkové). Do toho jsou zde ještě různé podpříběhy (Strážnice, býk, kůň zabiják, sklípek, notorik v podání Menšíka), které podle mne velmi vhodně doplňují celkové "vesnické" vyznění filmu. Užijeme si i řadu skvělých záběrů na vesnici, vinice, kopce, pole, a kdo to má v duši, jako já, asi snáz tomuto filmu podlehne. Nakonec mi přišlo, že těch 85 minut je sakra málo - někde to chtělo trošku víc rozvést a klidně film udělat o trochu delší. Trochu mě vyděsila na úvod písnička Zdeňka Lišky - ale nakonec jeho hudba docela vhodně doplňuje vyznění filmu. Celkově mne film oslovil právě pro tu uvěřitelnost. Protože tyhle situace a prostředí znám osobně a můžu posoudit, nakolik přesně jsou pojaty. A jsou skutečně velmi přesné. Na druhou stranu chápu, že člověk, který není z vesnice a při studiích v Praze se necítí ztracený, asi film moc za svůj nevezme.