Pevnost Šanghaj (2019)

Opravdu velkolepé sci-fi šlape především v nářezových akčních půlhodinkách na úvod a ve finále. Jasně, opisování minimálně od Dne nezávislosti z něj neskutečně křičí, ovšem triky jsou všudypřítomné (slušné, nevím, co ostatní tady vidí), výprava solidní a hrdá čínská armádní i vlastenecká obětavost rozesměje, byť nechtěně. S ploše plakátovými zaláskovanými hrdiny je to horší a z předlohy sesekaný scénář valí události bez ladu a skladu, až chvilkami někde v prostředku úplně ztrácí(m) ponětí, co se zrovna děje. Slabé 3 *

Tunajšie hodnotenie je, myslím si, dôsledkom toho, že máme iný typ vnímania kinematografie (predovšetkým blokbasterov) ako v Číne a tento film aj primárne pre Číňanov robený bol. Výprava je solídna, triky priemerné, avšak ak na ne nečumím pred veľkým plátnom, všeličo sa stratí. Osobne mám určite väčší problém s dramaturgiou. Invazívne filmy budujú v expozícii napätie najmä tým, že niečo veľké prichádza, pričom Pevnosť Šanghaj začína in medias res a titulkami, čo všetko sa už stalo. Tým pádom prichádza o značnú časť zábavného faktoru v žánri a hneď bojujeme. Nápad s kupolou bol fajn aj motivácia emzákov. Kvalitatívne cca na úrovni ID 2.

Čekal jsem čínskou číčovinu a dostal jsem... čínskou číčovinu, která navíc jaksi neví, čím chce být. Jestli akčním sci-fi a nebo romantickou limonádou. Číňan prostě moderní blockbustery moc neumí, i když se snaží a vykrádá, co to jen jde. Celé je to divně nasvícené, divně ozvučené, plus ten šíleně nepřirozený dabing anglicky mluvících postav. Bitevní CGI sekvence vypadají sice hodně digitálně, ale nejsou úplně marné a masivní bitevní scéna před koncem mi svou monstrozitou připomněla tu z Mass Effectu. Hrané sekvence oproti tomu působí jak cutscény z Command & Conquer, kde furt někdo pobíhá, vojáci vytahují jakési papundeklové high-tech kufříky ze stěn, přenáší je sem a tam a celé to má působit jakože asi hodně dynamicky. Kombinované scény už pak vyloženě vypadají jak ta nejlevnější chujovina z dílny Asylumu. Ale čert vem technickou stránku, Shanghai Fortress je cringe především po stránce writingu. Nulový děj, neherectví a z něj plynoucí prkenné pronášení už tak trapně působících replik. S tím souvisí i umělohmotná romance bez jakékoli chemie mezi postavami. Nechybí hysterické salutování, intenzivní pláč nad ztrátou milovaného velitele a celým filmem otravně okatě prorostlá propaganda toho, že obětovat se pro vlast je vrcholem toho, čeho může jedinec dosáhnout. No, prostě Čína.

Herci jsou docela slušní a akce občas vypadá fajn, ale zbytek je bída na několik způsobů. Děj je hloupý až to tříská dveřma, postavy se chovají jako idioti když se to hodí a jako géniové když to děj potřebuje. Režisér trpí utkvělou představou že divák musí prožívat emoce spolu s postavami, takže se vyprávění sem tam sklouzává do středoškolské romatické dramedie. A tohle ani není ten největší problém. Tím je fakt, že produkční hodnoty jsou prakticky na nule. Dlužno dodat, že tenhle film v Číně totálně vyhořel, takže sotva vypovídá o úrovni tamní kinematografie.

Taková čínská verzeDen nezávislosti (1996)Den nezávislosti (1996)Bohužel roboti jsou tam trochu nemotorní a nostalgické zakončení je poněkud dlouhé. Myslel jsem si, že po těch pěti letech přijde ještě dohra a ono je to jen vyrovnávačka se s rozhodnutím. Neříkám, že to tam nepatří, ale něco tomu chybí, jelikož tohle akorát vede k tomu, že to divák típne než přijdou titulky.