Pěna dní (2013)

Pěna dní mi silně evokuje léta prožitá v Bruselu... lokacemi, atmosférou, absurditou. Poprvé jsem ji viděla omylem, ale 'snovost' a surrealismus mě upoutali, fascinovali. "To je teda dobrej úlet," říkala jsem si v duchu a přiznávám, že i teď, po letech, jsem se musela smát super humorným nápadům. Film je poetický, i drsný zároveň. Oceňuji přerod z  hravé barevnosti do šedi a beznaděje. Jenom nějak nedokážu pochopit infantilní nápad s myší. Připomíná ošuntělého mončičáka, co roky ležel na smetišti a ve vizuálním kontextu celého filmu je to takový nevkusně vlezlý prvek. Na druhou stranu se na ni nedá zapomenout, což byl zřejmě záměr.

Keďže som nevedela do čoho idem, očakávala som romantickú drámu. Od prvého okamihu to však bolo niečo úplne iné a mňa to veľmi bavilo. 131 minút som sa nenudila a vždy znova som bola fascinovaná, čo ešte môže režiséra napadnúť. Audrey Tautou, Omar Sy a Romain Duris pôsobili spolu veľmi prirodzene. Netradičný no smutný príbeh a to zaujímavé spracovanie, rada by som to videla v kine .

Příběhem osamoceného Colina, který najde nejkrásnější a věčně volnou Audrey Tautou se rozjíždí příval nekonečné lásky, světla a abstraktních a dech beroucích udělátek, oživlých přístroječků a tanečků v hopsatrockém stylu v paralerním světě města a především svého bytu, který žije a umírá spolu s leknínem na plicích své milé. Opět úžasné hračičkování fantaskního Gondryho, který si sám střihl roli neúspěšného doktora. Příběhem jednodušší, zato očima náročnější pro občas zběsilý střih v té nekonečné záplavě neortodoxních nápadů. 70%

mám docela rád Gondryho hravost a nápaditost, ale tady to bylo i na mě až moc dada a už během první poloviny mě Pěna dní víc nudila než bavila a musel sem se hodně přemáhat abych to dal do konce. To, že jsem nečetl Vianovu knížku v tomhle případě nejspíš nebude ani výhoda ani nevýhoda, nicméně že by mě to nalákalo to jakkoliv změnit se říct nedá...40%

92%. Za čtyři stálice. Možná. Je to trhlé nebo jen výstřední? Starobylé psací stroje let osmdesátých a více letých, posouvané pásy. Jako u Forda, či Baťi. Myšák... Přestávám hodnotit . Prostě si jen užívám a žasnu. Jan Švankmajer potrhle využitý mimózním Frantíkem? Nebo je Michel Gondry švenknutý .... Netuším.****Prostě si jen užívám, žasnu a od pěti stálic mne odděluje pouze vrozená podezíravost. Pravděpodobně to Tvůrci kinotykátru na konci všechno poserou, aby se podbídli vkusu a náladám pubescentů toužících po jednoduché píchatelné zábavě. MERDE!****A ono ne. Tvůrci kinotykátru mne překvapují...na pět stálic to dílko má. Vivat Myšákovi, ať žije!