Papežův vymítač (2023)

Vždycky si u těchto filmů během sledování říkám, co že je na nich tak špatně. Nebylo těžké na to přijít. No prostěvymítačský žánr je totiž průser sám o sobě.Vždyť je to furt na jedno brdo. Posedlá osoba přikurtovaná k posteli, mluví jiným hlasem, všelijak sebou háže, tělo se jí kroutí a do toho vymítač drží bibli, kříž a odříkává otčenáše. Proboha, vždyť to nebylo zábavné už u druhého takového filmu, natož padesátého. A strašně mi vždycky vrtá hlavou jedna věc. Proč se ten ďábel vtělí do obyčejných civilů, ještě ke všemu děcek, jaký to má smysl? Russell Crowe se u úvodního vymítání přímo na tohle démona ptá a ten mu odpoví jen to, že se může vtělit do kohokoliv, koho chce. No to jsem se toho dozvěděl. Následuje scéna vykrádajícího Kocoura v botách, u které jsem vyprskl smíchy. Ale zpátky k tomu převtělování. Zase do malého smrada, proč jako? Tak snad si vezmu nějaké vysoko postavené zvíře v politice, které třeba vyvolá světovou válku, nebo soudce, který bude pouštět vrahy na svobodu, ne? To už je nějaká démonská deviace, či jsou démoni tak hloupí? Když by toho smrada nešel nikdo vymítat, tak jak by to celé pokračovalo? Smrad by na pískovišti menším dětem rozšlapával bábovičky a ve škole házel po soudružce učitelce sešity a křídou na tabuli maloval penisy? Doma by tím démonským, zpomaleným hlasem říkal mamince:"Tvuoje šuekaná chutná juako uýkaly" (v překladu - tvoje sekaná chutná jako výkaly)? Takhle nějak? Vždyť je to fraška! A pořád se to točí, nechápu. Dvě hvězdy dávám za Russella, pro kterého mám pořád slabost, a za jeho italštinu.

Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji: Vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“ (Duch) vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel. (Chlapec) zůstal jako mrtvý, takže mnozí mysleli, že umřel. Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on vstal. Když (Ježíš) vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ Odpověděl jim: „Takovýďábelnemůže být vyhnán ničím jiným než modlitbou.“ (Markovo evangelium 9,25-29) "Co nějaký vtip?" "Neznám." "Naučte se je. Ďábel má vtipy nerad." (Gabriele Amorth)

První dvě třetiny jsou dobré. Všechno docela funguje. Posedlý klučina hraje teda na výbornou a Russel jako otec Amorth je moc fajn. Ale musím zavírat oči, před extrémním podáním posednutí a exorcismem, které je větší hovadina, než slepice(myslím to zvíře) řídící Ferrari. Poslední třetina už je ale tak moc blbá, a rozuzlení ještě víc, že jsem to málem  nedokoukal. 3D holka a úplné finále mě už dokonce fakt totálně točilo k nepříčetnosti. Představa posednutí a fungování exorcismu je tu pitomé, jako z bulváru a to i na Hollywood. Za to musím strhnout dost.  Nicméně jako celek je to docela konzistentní, odsýpá to svižně a docela, až na tu poslední třetinu, funguje.  Takže za mě 61% t.j. je to spíš na 3 hvězdy, ale mám docela rád tenhle typ filmů, proto přidám to procento a už to udělá v hodnocení 4 hvězdy. Aby to trochu vyvážilo místní odpor

Jeden z lepších filmů o vymítání až se divím poměrně nízkého hodnocení.Russell Crowepředstavující otce Amortha jezdícího na skútru a provádějícího exorcismy se na tuto roli dokonale hodí. Film má příjemně gradující tempo a i když má poměrně málo lekaček, tak temná atmosféra, kterou film má je pěkně nahrazuje.4/5*

Hleděl jsem na to a uvěřil, že Russel si vybral přece dobrej film. Film vlastně stojí jen na něm. Ono to jede docela dobře v první části filmu. Ale nakonec a tím koncem to u mě skončilo. Tohle dílo, dle mého skromného názoru, jen vytváří pověst Vatikánu a římskokatolické církvi. Nic moc. Hvězda za to, že jsem to shlédl celé.