Ostrov samoty (2005)

Jack žije se svou 16 let dcerou na ostrově, kde se dřív snažil založil komunitu svobodných a nezávislých. Jen dcera mu zůstala a žijí v relativní izolaci ale Jackova nemoc a potřeba ženy jej vede k tomu, že přivede svou přítelkyni Kathleen s jejími dvěma syny na ostrov. Rose reaguje rozčileně, ale i rafinovaně. Pořád se ptáte, na čem je vlastně její vztah s otcem, který zřejmě potřebuje odolávat incestnímu ataku, založen. Scénář to vyřeší vyštváním Kathleen a Jackovou smrtí

Daniel Day-Lewis je chameleon a je jedno, zda zrovna hraje ropného magnáta, muže s mozkovou obrnou nebo amerického prezidenta. Tady vystřihl roli otce, který upřednostňuje specifický životní styl a pro diváka není problém uvěřit mu jeho odlišnost od současného modelu konzumní společnosti. Myšlenka určitě zajímavá. Stejně jako atmosféra. Nástrahy okolního světa, před kterými chrání svou dospívající dceru, se objevují po příjezdu nečekané návštěvy. Má to své momenty, ale leccos není úplně vytěžené a dotažené. Ve výsledku citlivě pojaté, ale mohlo a mělo to dolehnout silněji.

Já se teda nenudila, ale je to asi tím,že si už za ty roky umím najít i v nedívatelném filmu to,co může zaujmout, tedy když se mi zrovna chce.:) A tady se mi chtělo....hlavně když do "ostrova samoty otce a dcery" začínají nastupovat jiné postavy a vztahy, které měli nějaké vazby se začínají jaksi bortit. Někdy je těch emocí až příliš a zybtečně a někdy zase nejsou žádné a věci se dějí...tak trošku úlet.

Výskyt Daniela Day-Lewise v podobných neambiciózních a nedotažených filmech (naštěstí jich bylo jen opravdu pár) by se dal přirovnat například k Haleyově kometě, která se také ukáže jen jednou za hodně dlouhou dobu, přičemž to vždy stojí za to, ovšem kromě toho případu, když je obloha zatažená. Ostrov samoty je nebe s neprostupnou clonou mraků, která Day-Lewisovu záři až příliš tlumí, ale tak manželčiny režisérské "schopnosti" svou přítomností a svým nesmírným talentem zviditelnil, takže už snad bude mít doma klid. Avšak nápad s problémovým odloučením dvoučlenné rodiny, která zbyla po nepříliš vydařeném ultralevicovém sociálním experimentu, vůbec nebyl špatný. Jen ten Elektřin komplex a některé další scény už byly trochu přehnané.

Možno že to treba vidieť až v roku 2014 a ďalej.Takto vám film príde ako pôsobivá príbehová romanca s retro námetom mierne strelenej Rusalky. Veľké osvieženie po x šablónovitých scenároch rokov 2008 -2014 , navyše obaja herci sú svojskí a naozaj pekní. Film potešil a zaslúži si dostať sa nad hranicu 70%, tak všetci úprimní prihadzujte.