Odvážnému štěstí přeje (1982)

Tento akční thriller vstoupil do kin ve stínu skutečných výstřelů. Jen dva roky po dramatickém zásahu jednotek Special Air Service při obléhání íránského velvyslanectví v Londýně roku 1980 zapůsobil jako filmová ozvěna čerstvého traumatu. A také jako jeho ideologické přetavení. Není divu, že v atmosféře éry Margaret Thatcher byl přijímán s krajní nedůvěrou. Kritici jej bez obalu označovali za pravicovou propagandu, ba dokonce za fašizující manifest či náborové video pro elitní komanda. Snímek si o podobné hodnocení částečně říká sám. Teroristická skupina, maskovaná jako protijaderné hnutí, je vykreslena v téměř karikaturní černi. O jejích motivech se nedozvíme nic podstatného. Stačí, že existuje hrozba a přímočará narativní linka už jen poslušně směřuje k nevyhnutelnému střetu. Scénář přitom klopýtá v logice i strategii postav, místy až bolestně. Přesto závěrečný útok na ambasádu překvapí syrovou přesvědčivostí a mrazivou choreografií násilí, která jako by citovala televizní zpravodajství. Lewis Collins naplňuje archetyp neochvějného profesionála s takovou razancí, že se skutečně spekulovalo o jeho bondovské budoucnosti po Rogeru Moorovi. Naproti tomu Judy Davis v roli teroristky šokuje, neboť byla k vidění převážně v uměleckých počinech. Její civilní, intelektuální projev dodává antagonismu nečekanou nervozitu. S odstupem času se ale ideologické ostří dost otupilo. Debaty o šíření jaderných zbraní i strachu veřejnosti však nezmizely, a tak film přežívá jako dobový dokument mentality studené války. Dnes už nepůsobí jako politická agitka, spíše jako drsný, místy naivní thriller, který víc než o argumentech vypráví o potřebě jistoty v nejisté době.

Ten příběh je trochu pitomej, ale asi neměl být v tom filmu to hlavní. Tím mělo být zobrazení práce SAS a to se celkem povedlo. Super jsou hlavně mimoděk záběry na výcvik, výstroj a výzbroj. Lewis Collins hraje dobře (snad je to tím, že náborem k SAS sám prošel), ale naivní scénář přebít nezvládne. Koukat se na to ale dá a jsem rád, že jsem viděl ...

Veľmi dobrá dráma z prostredia tajných služieb zaoberajúca sa "mierovým" terorizmom organizácie Lobby ľudu. Kapitán špeciálnej jednotky SAS, Skellen, dostane za úlohu infiltrovať sa do organizácie, takže môžeme priamo sledovať jej fungovanie. Samotné zapojenie Skellena do akcie je však urobené tak, že nie len prípadní špióni, ale ani samotný divák nič nespozoruje. Produkcia je kvalitná. Vezie sa na štýle konca 70. rokov a miestami nemotorne až naivne stvárňuje drsné akčné scény špeciálnej jednotky. Roy Budd však slušne prikuruje pod kotlom atmosféry a aj herci robia svoju prácu dobre. Lewis Collins si svojímProfesionálnymšarmom ľahko získa diváka a Judy Davis stvárnila vodkyňu teroristov s náznakmi jemnej psychickej nevyrovnanosti. 75%

To jak sa člen britských špeciálnych jednotiek infiltruje medzi radikálnu teroristickú skupinu mi pripadalo dosť naivné. Ale čo už. Hlúpa ženská sa nechala zblbnúť. Film má dosť pomalé tempo a dlho trvá, kým sa začne niečo poriadne diať. Film ale na hladine pozerateľnosti drží charizmatický Louis Collins ako taký drsnnejší Bond a kvalitné akčné scény, ktoré využívajú vo väčšej miere postupy SAS. Výsledkom je sympatická špionážno akčná jednohubka. 5/10.

Sledovať ako SAS prestrelí hlavu nemeckej komunistky mi prišlo v tomto filme, dostatočne uspokojujúce. Viac takýchto filmov.