O Terezce a paní Madam (1976)

Povedená pohádka. Obsazení samo o sobě slibovalo hrozně moc. Vynikající Libuše Šafránková, která naprosto pochopila svou úlohu, a Iva Janžurová, o které to platí taktéž, to jen potvrdily. Výborní byli i ostatní. Mírně mi vadily ty studiové dekorace a kulisy, ale na první pohled v nich byl vidět nápad. Pohádka je úsměvná. Například ve chvíli, kdy přizvaní kejklíři mají Terezku bavit. Ale proč v tu chvíli byly použity triky, to mě hlava nebere. Taky v normalizační pohádce najít emerikánského prodejce zájezdů, to je nejspíš historický unikát.

Když jsem uviděla zdejší vysoké hodnocení (především vysoké na českou pohádku, kde se většina pohybuje okolo hranice 50%), tak jsem nevěřila vlastním očím. Asi jsem úplně mimo, ale mě tato pohádka a hlavně paní Madam lezla strašně na nervy! Nemůžu hodnotit jinak. Záchranou pro mě byla jen Šafránsková s Hanzlíkem.

Mel jsem to jako malej strasne rad - hlavne jsem fandil Hanzlikovi, kterej me ted skoro ve vsem neskutecne s..e. No, je to koncert, predevsim Janzurova (pani Madam, chacha, na co my vsechno neprijdeme), Hrzan a pro me genialni a podle me velmi nedoceneny Vlastimil Hasek. Je to prijemne kratke, sdelne, svizne - krasa, pani Libuse Koutna.

Hrom do bubnu, já bych paní Madam za to, co předvedla parapletem na kulečníkovém stole .... poslala vykládat passiáns někam pod stůl. Princezny Libušky Šafránkové vždycky byly krásné, půvabné, roztomilé a tak nějak samozřejmě princeznovsky dokonalé. Ziskuchtiví rádcové jako komicky záporné postavy jsou tak roztomilí, že bych je brala doma. Nevím tedy, k čemu by mi byli a do jakého kouta bych je postavila. Zato pro Tonka bych uplatnění našla. Dříví naštípat, vodu přinést ... jo já vlastně bydlím v paneláku. Tak ho zas nechám té princezně.

Asi nejkrásnější na celé pohádce je viditelná radost herců, kteří si na place užívají a baví se. Tohle nadšení přechází na diváka, i když je scénář dosti prostinký a v mnohém se snaží vytěžit z dokonalostiŠíleně smutné princezny.