O Rozárce a zakletém králi (1985)

Udivuje mě, že se tu nikdo nepozastavuje nad mysteriózním momentem, kdy netvor Rozárce nastaví zrcadlo, ona se lekne, ale potom se dál pokračuje, jako by se tohle vůbec nestalo a jako by netvora ještě nikdy neviděla. Co to má znamenat?*spoiler*Takových nevysvětlených momentů tu máme habaděj: netvor Rozárku zapřísahá, ať si nikdy nepřeje ho vidět, a když si to pak ona přeje, tak se jí ukáže, jako by se nechumelilo. Ona úlekem omdlí a pak se omlouvá, že je hloupá, že se lekla (co prosím?). Když jí tatínek připadal opuštěnej, mohli pro něj přece poslat, nemusela jezdit za ním. Rozárka o netvorovi ještě před tatínkem prohlásí, že je jí ho hlavně líto, ale hned po návratu už mu říká miláčku? Tenhle zvrat asi bije do očí ze všeho nejvíc. Suma sumárum, poměrně nudná a scenáristicky nepropracovaná pohádka s jedním překvapivým hrdinou - sympaťákem Vendelínem (který neváhá znenadání vstát ani o půlnoci). |"Neměl bych ji pouštět." - "Ále.. už na to nemyslete, tatínku.":))

Mě osobně se nelíbila ani Panna a netvor. Tahle verze samozřejmě nemá ani to, co dokázal splodit Juraj Herz. Protože se natáčí ve studiových kulisách a za příliš krátkou dobu nedokáže stavět na stupňujícím se napětí. Na druhé straně Juraj Herz a jeho Panna a netvor mají hororový nádech zatímco o Rozárce a zakletém králi je zkrátka pohádka.

Slušně natočené i zahrané, jen nechápu, proč musí být v úvodu a závěru ta vypravěčka, je to jak z jiné pohádky a jiného stylu vyprávění, a taky jsem nepochopil, co chudák Štěpnička viděl na Švandové - asi ty její kozy. Jinak Řehoř dokonalý, zahrál ze všech nejlíp, procítěně, jako by ani nehrál pohádku, ale drama.

Vůbec ne marná nedělní televizní pohádka, která ač studiová, nepůsobí nijak chudě. dobré herecké obsazení a mimořádně krásný hudební doprovod staví tuto pohádku do kategorie s vyšší hranicí průměru. Vyskočil měl fakt sexy hlas.Prostě fajn pohádka. Snad jen chudák manžel od Hortenzie, ten dopadl, ale to už by byla úplně jiná pohádka...

Něco jako Herzova Panna a Netvor, zasazené ovšem do tradičních pohádkových kulis s moc pěknou hudbou Vadima Petrova a hlavně "přístupné" dětem, což se o skvělé, ovšem strašidelné Herzově verzi nedá říct. Netvorův měkký hlas a příjemně pohádkový vzhled Veroniky Freimanové to vše v kombinaci s pohodovými kulisami přináší poklidnou dobrou pohádku.