O houslích krále snů (1987)

"Jen si kokrhej! Všecky vzbuď! Přivolej svítaní! Vezmi jim noc! Tu tajuplnou sluj kouzelných snů!"Muzikálny Sandman Lukavský dýluje svoje halucinačné sny, uhrančivo ťahajúc po strunách slákom zo zasnených panenských kaderí. Ako správny predajca narkotického opojenia začne s úvodnou dávkou zadarmo a následne už požaduje tvrdú blýskajúcu sa protihodnotu a neprestáva, kým svojich zákazníkov úplne nezničí. Tými sú krachujúci kráľ Drahoslav Brzobohatý a prináročná princezná Běla Kobrová, postupne upadajú do stále väčšej závislosti a prebudenia z dočasných pobytov v lepšom neexistujúcom svete sú vždy o niečo horšie, takže ochotne obetujú stále viac, aby sa mohli vrátiť späť. Dobré postavy sú aj mladý vejárnik Hanuš a jeho milá Bezoušková, balansujúca medzi dobrom a zlom. Vynikajúci rozprávkový popis fungovania závislosti, k úplnej dokonalosti chýba už len aby sa namiesto inak dobrej Petrovovej hudby občas ozvali z čiernych huslí kráľa snov tóny Lux Aeterna. Za päť dotieravých krkavcov z bad tripu.

Kdo se někdy neutápí ve snech? A dokonce jsou lidé, kteří sny žijí a díky tomu nevnímají příliš realitu. Ovšem pohádka je rozdělená na dvě dějové osy. Nejprve král snů Martina a jeho milou přemlouvá, aby u něj nastoupili, přičemž praktická žena se zlákat nechá, zatímco nepraktický muž mizí na dlouho někam, aniž by divák zjistil kam. Většinou to bývá naopak. Muž zlákaný vidinou relativně snadného a rychlého velkého výdělku jde, zatímco racionálně uvažující žena se obává. V této pohádce je to ale naopak. Ženě dokonce příliš nevadí, že neví, kde svého milého má a co s ním je. Podstatně dlouhou dobu se o něj vůbec nezajímá. Druhá dějová rovina nám nabízí krále s princeznou, kteří se opájí ve snech a postupně vypadají jako v drogovém rauši. Martinova milá ví, že je něco špatně, ale neudělá nic. To až Martin zasáhne. Možná bych i čekal, že přijede odmítnutý princ a pomůže, ale ten až s křížkem po funuse. Opravdu divná pohádka.

Československá televizní pohádka o králi Drahoslavovi a jeho dceři, kteří se nechali ovládat sladkými sny a iluzemi a ztráceli tak postupně kontakt s realitou. Příjemné snění o bohatství a štěstí jim bylo za jistý poplatek zprostředkováno hrou na kouzelné housle Králem snů v podání mistra R. Lukavského, jenž své oběti zdánlivě medovými slovy stále více uvrhoval do závislosti na své hře. Krále, jenž kvůli dalšímu a dalšímu poslechu zázračné hudby rozprodal celé království, ztvárnil R. Brzobohatý a jeho neméně nerozumnou dceru M. Kobrová. Pohádka je určená spíše starším divákům, neboť důsledně a velmi působivě varuje před závislostí na čemkoli, co přespříliš odvádí lidskou mysl od skutečnosti, nabízí lákavé pozlátko a krátkodobý pocit štěstí, přičemž po ochabnutí slastných pocitů nastává pouze prázdno, duševní trýzeň a pocit zmaru. Pomocnici vychytralého Krále snů využívajícího lidské slabosti pro své obohacení ztvárnila herecky zajímavá M. Gasparovičová, jejího milého Martina, jenž nakonec ukončí nebezpečnou snovou hru M. Hanuš a v roli vysněného Zlatého prince se objevil M. Vašut. Netradičně a nevesele pojatá pohádka Věry Jordánové mě svou až nedětsky vážnou tematikou zaujala, lepší hodnocení však z důvodu nepřesvědčivého závěru nebylo uděleno.

Jedna hvězda za pány Lukavského a Brzobohatého a jedna za mladého pana Hanuše. Je to asi poprvé, co ho vidím nešedivého 😃 Pohádka slušná, ale zařazena do šuplíku jednou a dost:)

"Ale vždyť nehrají !! Proč přestali hrát ?!"