Nová noční můra (1994)

Tento film je dost zvláštní, ale zároveň hodně zajímavý. Sledujeme natáčení nové Noční můry, přičemž se postupně stírá hranice mezi filmem a realitou. Herečka Heather (Nancy) je už matka a velká část filmu se točí kolem jejího vztahu se synem.
 
Vrací se i John (otec Nancy), který Heather po smrti manžela pomáhá a jako jeden z mála věří, že její syn není blázen. Objevuje se tu i Robert Englund, který je tentokrát úplně jiný – působí mile, klidně a maluje obrazy, což je docela příjemná změna.
 
Dále tu máme scénáristu nové Noční můry, kterému se zdají děsivé sny… jenže ty sny začnou pronikat do reality. Heather dostává podivné telefonáty, její syn si pobrukuje ikonickou říkanku „jedna, dvě, Freddy jde“ a atmosféra postupně houstne.
 
Finále je hodně meta – herci se doslova mění ve své postavy a závěr, kdy Heather čte scénář, který je vlastně tímto filmem, tomu dává symbolickou tečku. I když finální část mohla být zpracovaná lépe a možná méně nadpřirozeně, do té doby jde o velmi solidní thriller.
 
Za mě skvělý film, který dost připomíná Vřískot (hlavně trojku) a je dost možné, že se jím Wes Craven později inspiroval. Možná nepopulární názor, ale pro mě je to jeden z lepších dílu celé série Noční můry.

POZOR, MOŽNÉ SPOILERY. Po několika letech spánku se Wes Craven probudil a pustil si nejnovější díly noční můry, spíš noční srandy. Po krátkém přemýšlením došel k názoru, že už nemá smysl se v původní sérii znovu patlat, oživovat Freddyho, dělat z něj padoucha a točit stále dokola to samé. Takže dostal originální nápad: natočit svůj vlastní, osobní film, úplně mimo sérii. A k jeho pochopení stačí znát jen první Nightmare. Vymyslel pradavného démona, Entitu, která si našla zalíbení v původním Freddy Kruegerovi z roku 1984 a nějak žila se sérií dál. Jenže náš Freddy se postupně měnil v komedianta, a to entitě vadilo. Po skončení série neměla kam jít, a tak se rozhodla vstoupit do našeho světa. Hustý nápad, že? A to ještě není všechno. Entita si vybrala, že posedne malého Dylana, syna Heather Langenkamp, protože ona byla Nancy, která definovala první film a stala se součástí toho celku, taková strážkyně, asi… jo, přiznávám, trošku jsem tuhle část nepochopil. Každopádně výběr dítěte je logický, děti jsou ovlivnitelné, dají se snadno zmanipulovat, a každej správnej démon ví, jak s nimi pracovat. Tahle entita je vlastně největší fanoušek původního Freddyho. Obléká se jako on, má detailní pětičepelovou rukavici spíš jako drápy, smysl pro humor nulový a mnohé věci dělá přesně tak, jak Freddy v prvním filmu moc rád dělával. Jenže protože je to pořád pravý démon, je mnohem děsivější. Celý nápad je blíž kTheConjuring než klasické Nightmare. Dokonce se tu objevují Robert Englund, Wes Craven i John Saxon, všichni hrají sami sebe. Film je na jednu stranu geniální a chytrý, ale Craven věděl, že fanoušci Nightmare zůstanou věrní tomu "našemu" Freddymu, takže film funguje spíš jako taková jednohubka, nebo spíš metasequel. Chci pochválit kulisy na konci filmu, krásně provedené. Skvěle funguje přechod, kdy se z našeho světa stává noční můra, Heather se opět stává Nancy, John Saxon jejím otcem a její barák se mění na ten klasický z Elm Street. Vtipná a nápaditá scéna. Miko Hughes jako Dylan je přesvědčivý, a určitě si z natáčení odnesl pár hezkých nočních můr, musel se entity bát jak svině. Ve filmu se opět vyskytují tři zabití, ale to vůbec nevadí, tahle podívaná není o krvi, spíš o bubákovském psychodramatu s prvky hororu, rozhodně ne slasher. Tenhle film svým nápadem předběhl dobu. Teprve dneska vznikají podobné experimenty. Pokud jste viděli všechny klasickéNightmare, pusťte si i tohle. Už kvůli Wesovi, a on by jistě ocenil, kdybyste mu dali víc než 56 %.

Po katastrofální šestce přispěchal Craven se svou novou tečkou za sérií a přišel s dobrým řešením pojmout pokračování v meta stylu, kdy film ukazuje, jak vypadá po deseti letech život tvůrců původního filmu, jaká je popularita slavného záporáka a zaplete do toho nový příchod Freddyho. Sedmičce kromě výrazného upgrade od strašlivé MTV šestky pomáhá i další hororový veterán - kameraman Mark Irwin důstojným obrazem. Kromě nějakých dnes už odporných CGI efektů je to díky servisu pro fanoušky příjemná zábava, pokud se moc nezamýšlí nad občasnou trapností herectví Heather Langenkamp.

Film o autorské krizi, kde Wes Craven osobně mluví o tom co franšízy dělají s původními filmy, aby pak sám prezentoval vlastní pokus o zachycení mnohoznačnosti přízraku Freddieho (jako postavy i jako největšího úspěchu režiséra a hlavní představitelky). Bohužel oproti kompaktní jedničce, je téměř dvouhodinová Nová noční můra málo psychologická a milovníky gore také nemá moc čím oslovit. Ještě, že se o dva roky později vrátil Wes s fenomenálním Vřískotem.

Opravdu velmi dobré, blahopřeji Wesu Cravenovi k dokončení této ságy o 7 filmech. Hodně respektuje postavu Freddyho Kruegera a znovu se setkáváme s Nancy Thompson a samozřejmě také se zbytkem obsazení první noční můry. Jediná špatná věc je, že tam bylo velmi málo úmrtí, ale alespoň to bylo dost zábavné.