Neues vom Hexer (1965)

Po úspěchu filmu „Der Hexer“ vzniklo toto pokračování o devět měsíců později pod taktovkou stejného režiséra a s téměř stejným hereckým obsazením – jen Joachim Fuchsberger se bohužel nevrátil. Pokračování mělo samozřejmě od samého začátku ještě jeden problém: první film na konci odhalil tajnou identitu „Hexera“, takže možnost podobného překvapení byla pryč. Přesto se podařilo vytvořit  důstojný příspěvek do série krimi Edgara Wallace.  Základní myšlenkou scénáře je, že se Hexer („čaroděj“) vrací do Anglie, protože vrazi páchají zločiny pod jeho jménem, a on je chce potrestat a dokázat svou nevinu.  ((poznámka na okraj : známé  foto z natáčení ukazující Klause Kinského, který hraje komorníka Edwardse, jak se zvedá z rakve jako upír, pochází ze scény, která původně tvořila úvodní sekvenci, ale byla vystřižena před televizním vysíláním a vydáním na videokazetě. )

23. wallaceovka má síce dobrý rozbeh aj vďaka charizmatickému Klausovi Kinskému v úlohe komorníka, neskôr sa utápa v dialógoch a postavách. Humor je prítomný aj v tomto príbehu, za všetko treba spomenúť, že jedna z postáv drieme nad knihou s názvom Neues vom Hexer.

Pokračování Zaklínačeje charakteristickým ironickým pobavením na německy wallaceovský způsob. Alfred Vohrer byl zkušeným režisérem této filmové zábavní série, postavy si vychutnávají vzájemnou interakci i vlastní vnitřní pocity, maska střídá masku, státní organizace stíhá střídavě dvě zločinecké, přičemž s jednou dokonce spolupracuje, zločinci vykluzují jako úhoři, situace míhá situaci a nad tím vším se vznáší ironická škodolibost. Mezi hlavní prvky stylové zábavy patří z Austrálie na Zaklínače povolaný policejní inspektor James W. Wesby (Heinz Drache), velmi známý zástupce Scotland Yardu sir John (Siegfried Schürenberg), z Austrálie spěchající démon zločinu Arthur Milton alias „Zaklínač“ (René Deltgen) a jeho velmi schopný komorník Archibald Finch (Eddi Arent). Z dalších rolí: tu svou rodinu nemající příliš v lásce mladá malířka Margie Fielding (Barbara Rütting), její matka kontrolující své vystupování lady Aston (Brigitte Horney), démonova bavící se žena Cora Ann Milton (Margot Trooger), majordomus rodiny Curtainů Edwards (Klaus Kinski), spěšněji a úspěšně střílející synovec Archie Moore (Robert Hoffmann), malý Charles (syn krotitele Teddy Naumann) či právník s dávným tajemstvím Bailey (Heinz Spitzner).Pokračování Zaklínačestylově pobaví tak, jak svým určením má i jak se očekává od wallaceovské značky.(05.04.2025)

Volné pokračováníHexera(česky „Záhadného Hektora“) si tady zatím našlo výrazně menší počet diváků, mně se však osobně líbilo mnohem víc oproti tak nevýrazné jedničce. Dost prvků včetně převlekových masek si tento film zachoval ze svého předchůdce, ale zároveň mi přišlo, že i ono bloudění prostorem skýtajícím tajná zákoutí (zde např. skrytého malého výtahu) graduje během příběhu plného mrtvol a záměn zábavněji. Mnohem více zafungovalo obsazování, přičemž velký prostor konečně opět dostal nejen bodře suchý Heinz Drache coby inspektor, ale rovněž jeden osobitý týpek jménem Finch (Eddi Arent) – což je nesmírně zábavná a ikonickápostava, na jakou díky osobitému vzhledu, projevu, vtipu, skrytého důmyslu a řadě scén s panem Finchem hned nezapomenete... a také kvůli tomu zapichovacímu deštníčku, žejo. První scéna, v níž se Eddiho Finch objevuje, má navíc skvělou atmosféru už díky krátké návštěvě lázní s vtipnými novinovými pokrývkami pro hosty a úžasně stylovým hudebním motivem v pozadí. Ono obecně dále i scénickou hudbou a pestrým výběrem prostředí (od soudu přes ony lázně, bytový ateliér až po stáje s cirkusovými zvířaty) vyniká ten film na dost atraktivní úrovni. A tak nejen díky zábavným dobrodružstvím s panem Finchem a Dracheho metavtípku na závěr jsem po skončení retro detektivky tentokrát i pobaveně spokojený.[75%](29.12.2024)

Za mě spokojenost! Předchozí Der Hexer jsem už pozapomněl, což nebylo vůbec na škodu. Tahle wallaceovka je spíše konverzační, klidně by se mohla odehrát na jevišti (což je připomenuto i v závěru filmu). Přesto je příběh napínavý, plný zvratů, vraždění a chvílemi i napětí. Autoři si neodpustili vtípky s odkazem na původní literární předlohu i Jamese Bonda. Má to šmrnc, humor tak akorát, rozlehlý dům s tajnými chodbami i fajn hudbu. Jen gothica tentokrát zůstala stranou, tak zase příště...(06.12.2015)