Nesmluvená setkání (1995)

Blíže neurčená budoucnost, kdy je na Zemi lidí 15 miliard a snaží se osídlit planetu v jiném hvězdném systému. Nejdřív si vytrvale stěžují, že se tam nedaří ničemu živému, aby se o pár chvil později procházeli v lese. Pak se snaží navázat kontakt s místní civilizací, ale po pár dnech to vzdají a odletí. Konec působí, jako by došel čas a peníze, tak příběh uťali banálním prázdným videohovorem, z něhož nic nevyplyne.„Jakobe, je přece víc než logické, že se Pelikán mohl srazit s meteoritem! … Kdybych měla tvůj plnovous, Jakobe, měla bych určitě jiný světový názor. … Nevím, kdo první objevil vodu, ale rozhodně to nebyly ryby. … -To je jídlo. -Jídlo je vidět? … Cvrček u krbu, hloupost. … Fenomenálně! Vždycky jsem chtěl vědět, proč jsou dlouhé vlasy na tvářích? … Dnes jsem to pochopil v jezeře. … Předpokládám, že jsou to obrovské nadorganismy. … Mohla bys mluvit o něco záživněji?! … Roztrhnu se napůl. Chci se roztrhnout! … Proč jste to udělala?! Jste hysterka nebo co?!“

"Nechtějí s námi mít nic společného. Pravděpodobně nás znají líp, než si myslíme."Prieskumná loď na cudzej planéte, oplývajúcej dýchateľnou atmosférou a teda teoreticky vhodnou k životu, ale inak pôsobiacou neprívetivo a skoro až nepriateľsky. K prekvapeniu štvorčlennej posádky dôjde ku kontaktu s miestnou formou života, ktorá nie je úplne mimozemská ani úplne ľudská, a spoznávajú sa navzájom. Vedátori majú rôznu úroveň empatie a potreby poznania za každú cenu, domajší im nie úplne vychádza(jú) v ústrety, niektoré bariéry ani nie je možné preklenúť. Knižku o kozmickom Mauglím som čítal niekedy v puberte v minulom tisícročí, pamätám si ju už len matne, ale jej zvláštnu atmosféru (fantastika zo sovietskeho bloku bola skrátka v niečom iná než tá zo západu) film vcelku vystihuje, aj keď za hodinu a pol sa až tak do hĺbky ako v predlohe samozrejme ísť nedá. Po trikovej a výpravnej stránke je to na televízny počin z onej doby slušné a nepôsobí to po rokoch komicky, ako sa niekedy stáva. Za tri mávnutia vetvičkami.

Místy se mi líbila výtvarná stránka.Hlavně prolinání záběrů krajiny s obrazy Zdeňka Hajného.Docela se mi líbily trikové záběry. A design počítačů a a jejich grafika má spravně dobový charakter.Zato design paluby kosmické lodi vypadá jako příprava na nove vydáni klipového pořadu Rythmick.Nechť je Mirovi paluba lehká.Hudba funguje v klidnějších a náladovějších momentech.Hlavně tam, kde cizorodé syntetické zvuky podtrhují žánr a prostředí cizí planety.A vůbec nejlepší je hudba tam, kde není vůbec. Takových momentů je bohužel málo.Herci jsou dobří a dobře vybraní.Už jen díky nim nejlíp fungují dialogové scény.Ale jinak je to proste béčko jako prase.Chybí tomu nějaká výraznejší atmosféra, napětí, prohloubení dramatu, vypravěčská klenba.Naštěstí ten literární základ to celé drží pohromadě.No a samozřejmě ženská postava podle Pavlaskové: Nejdřív je strašně citlivá a vnímavě mateřská.A když Vaculík řekne, že se zajímá jenom o chlapce, tak je z ní vcukuletu zhrzená milenka.A dál už nemá v ději místo.No a občas mi vadila práce se zvukem.Některé reálné zvuky jsou nerealisticky nadsazené, chybí autentičtější práce se zvukovým vykreslením prostředí.A u jedné scény jsem vůbec nepochopil, jestli Vaculík slyší hlasy a nebo si retrospektivně vybavuje útržky dialogu - což je v podstatě součástí předchozího problému.

Za snahu. Novelu mám a na poprvé to byla lehká nuda. Tady to asi dopadlo lépe i když to u mě dosti sráží ten tv kabát. I v té době a v tv by to šlo udělat lépe. Ale to by musely býti na to správně vyčleněné chechtáky. To si pamatuji, že mě to tenkráte dosti zklamalo, na 2.str., jak jsem asi tak u nás mohl čekati další Ikarii XB-1 že? :-/ A i z nostalgie ty 3 dám. Na 4 to není ani omylem. Dodnes si pamatuji, jak na to byla docela slušná a intenzívní (takže se to nedalo přehlédnouti) reklama na všech čt kanálech a snad i o tom byla zmíňka i v několika pořadech. V jednom z nich na to bylo i slušné promotion s herci a režisérkou, takže dobrý. Samoz. to neměla nikdy točiti Pavlásková, páč jako ženská si z toho pochopitelně vybrala motivchlapečka špuntíkaa na zbytek se vyflákla. Tohle měl točiti chlap. Ať si feministky prndají co chtějí. Je to jistě významné z pohledu SF žánru, prakticky u nás ignorovaného (a ještě podle takových machrů), páč rada čt dá raději peníze daňových poplatníků na tunu zbytečných a bezvýznamných detektivek, kriminálek, apod. sračiček.

Předlohu neznám, ale podívat se na české televizní Sci-Fi bylo lákavé, proto jsem neodolal. A rozhodně zklamán neodcházím. Sice jsem viděl nějakou dost nekvalitní kopii, ale i tak musím podobně jako dost dalších komentujících konstatovat, že obsah zde (na rozdíl třeba od českého akčňáku Na vlastní nebezpečí) vede nad formou. Za vizuální stránku tedy shodím jednu hvězdu, druhou pak za herečku Menšíkovou, která mi zde vůbec nesedla. Se zbytkem už jsem spokojen, zvláště s příběhem a hereckými výkony Vaculíka, Abrháma a Kačera. Je škoda, že v Česku více neriskujeme a natáčíme samé vztahové komedie a krimi, popřípadě dramata, historické filmy a thrillery. Rozhodně by bylo lepší občas něco podobného natočit, než to samé pořád dokola.