Čas sluhů (1989)

Pôvodne som zamýšľal priemerné hodnotenie, ale v rámci svojskej zvodnostiChýlkoveja jej hodne presvedčivému hraniu musím jednu * pridať. Nie, nestojí na nej celý film, ale pôsobivosť daného efektu by to bez nej nemala ľahké. Aj keď sa ona pričiňuje o funkčnosť príbehu najmä nevedome, svojím diabloským a zároveň nevinným vzhľadom, resp. pôvabom (teda vyžarujúcim čarom), tak sa v onej úlohe silným tónom predvádza ako postava, ktorej každý, hoc aj nereálny, prejav ako diváci plne veríme a hľadiska situácie i akceptujeme napriek jeho miestami totálnej nevhodnosti (bizarne zúrivý výbuch po príchode manžela alebo prchká reakcia na oznámenie rozvodu). Hovorím v množnom čísle, lebo to tak jednoducho je. Zvyšok aspektov filmu fajn, ale iba priemer. Trochu mi to pripomínalo severskéBlind, ktoré stojí za to viac.

Musela som si najprv klásť otázku, o čom vlastne tento film je? Čo mi chcel povedať? Pokúsim sa svoje pocity zhrnúť. Po prvé: Ako sa z nevinnej princeznej Cruella stala. Dana objavuje schopnosť manipulovať s ľuďmi. Využíva najprv Milana, neskôr sa spektrum jej zákerného vplyvu rozširuje na všetkých v jej okolí. Všetkých, ktorí jej to dovolia. Čiže vlastne všetkých, jediný, kto ju „pošle do čerta“ je Lenkin manžel. Ako sa Dana sama vyjadrí, vyhľadáva presne tieto typy ľudí, nad ktorými sa cíti navrch. Po druhé – je mizerná matka. Niektoré scény naznačujú, že z dcéry raz vyrastie rovnaká beštia.„Maminko, ten pán je taky kretén?“Po tretie – dej sa odohráva koncom 80-tych rokov a súdruhovia museli mať problém s jeho posolstvom. V miniúlohe vidíme Bolka Polívku, ktorý si do reštaurácie prišiel „len“ vypočuť rádio – má pustené zahraničné vysielanie. Po štvrté - Irena Pavlásková nás dostala kam potrebovala – Danu máte chuť prefackať, poslať zametať ulice alebo zavrieť na samotku. One woman show.

V době premiéry tenhle film vzbudil určitou pozornost. Pamatuji se na to, mluvilo se o něm. Jenže mně se nelíbil. --- Po letech jsem se na něj podíval znovu. A stále se mi nelíbí. Je to o životním příběhu jedné psychopatky, nepříliš přesvědčivě vyprávěném. Co mi to mělo sdělit nebo k čemu přesvědčit, nevím. Mělo-li to pobavit, tedy nepobavilo. --- Pavláskovou vnímám jako takovou malou Chytilovou a některé další feministky. Nemají jasno v tom, co chtějí sdělit, ale nedají pokoj, dokud o tom neudělají film. A vlastně, nedají pokoj ani pak.

Tady koukám jdu hodně proti proudu, ale když je mi z filmu zle, tak se nedá nic dělat. Možná mi z něj mělo být zle a já měla ohodnotit, jak se to výborně povedlo. Ale necítím to tak. Lituju čas, který jsem filmu věnovala. Nedalo se na to dívat. Ta proměna z manipulativní puťky v opět manipulativní ženu, které nikdo neodolá a která si všechny získává sexem. Nevěřím, že by okolí kolem Dany bylo natolik vypatlané, aby se sebou nechalo takhle a takovou dobu orat, nebo se k ní opakovaně vracet, nebo s ní vůbec být déle než pár vteřin. A proč vždycky existuje ten postup, že když je někomu ublíženo, tak se nezlobí na toho, kdo mu to způsobil, ale mstí se na okolí? Nerozumím takové reakci. To už ten člověk musí být hodně narušený mnohem dříve, když je něčeho takového schopen. A možná právě proto se na ní ten kluk vykašlal. Věřím na šestý smysl a z takových lidí jsem schopna to zlo, závist, zášť a špatné úmysly vycítit. A okamžitě se klidit. Proto mi přijde nepochopitelné, že jí to neustále vycházelo a v tom spatřuju absurdnost tohoto zbytečného filmu. Věřím a doufám, že snad je na světě více takových lidí jako jsem já, společnost má nějakou naději a nefunguje jako v tomto filmu. Upřímně, vůbec netuším, co mi tohle dílo mělo sdělit nebo předat (prýparalela společnostizakomunistické totality, aha), kromě absolutního zhnusení nad někým, kdo denně vaří pouze krupicovou kaši, nosí nechutný dlouhý drápy a své školkou povinné dítě nechává v ohrádce, "protože je to bezpečnější". Fakt humus.

"Hlavně přestaň hledat v chlapovi člověka. Ber ho jako nástroj aby ses ty sama cítila jako bohyně."Od šedej zakríknutej myšky k dominantnej manipulatívnej svini. Po nešťastnej láske prehodí výhybku a prestúpi na temnú stranu, materiálne sa zabezpečí a ovláda ľudí okolo seba už nie zo ziskuchtivosti, ale len z čistého opojenia mocou a zlom. Chýlkovou zahraná tak dokonale, až mi z toho bolo miestami nevoľno. Trošku cez čiaru mi najprv prišla svadba naoko, ale dokážem si predstaviť permanentné pílenie uší a citové vydieranie vedúce nakoniec k rezignácii. Perestrojka už bola asi hodne pokročilá, keď vo filme prešlo kritické zobrazenie lepších ľudí zo zahraničného obchodu a diplomacie, narážky na stranu, ekonomickú a spoločenskú situáciu alebo (trochu navyše) provokatér Polívka verejne si ladiaci štvavé rozhlasy v kaviarni. Príbeh čo priklincuje do kresla, herecky vynikajúce a trochu zvláštna, miestami ako keby stredoveká, hudba. Silný zážitok za štyri zväzáčky v tom najhoršom osemdesiatkovom outfite.