Neomanželka (2022)

Ona sexbot s dokonalym telom. On Bladerunner. Podobna vizualna estetika ako Gattaca. Do polovice filmu s velkou nadejou za 3 hviezdy, caka sa ci to scenar a rezia zvladne. Bohuzial nie. Emancipacia sexbotov, ktore chcu masturbovat vo volnom case bez obmedzenia /maju to zakazane/ a ktore chcu milovat koho si vyberu /maju to naprogramovane/. Smerom ku koncu kvalita filmu kolabuje ako pena na pive na priamom slnku.

Malé indie scifíčka treba podporovať, ak ste fanúšikmi žánru. Len je škoda, že Wifelike pôsobí skôr televízne než indie. Okrem spomínaných inšpiračných zdrojov by som ešte spomenul Total Recall. Je zrejmé, že podobný námet by vystačil na hodinku v takom Black Mirror, tých 105 minút je zbytočných. Filmu dominuje architektúra a dizajn úžasného funkcionalistického baráku, na druhú stranu ale všetky ostatné prostredia tak pôsobia veľmi fádne, až béčkovo. Rozuzlenie a aj samotná otvorená pointa potešia, je fajn, že tvorcovia nešli po tom najprvoplánovejšom riešení.

Dúfal som, že sa to bude zaoberať hlavne morálnymi a filozofickými aspektami sveta v ktorom muži majú za manželky/sexuálne slúžky, sexi robotky. Ale namiesto toho sa to dlho tvári ako niečo v čom pôjde o globálny boj proti teroristom, aby sa to nakoniec zvrhlo v obyčajnú pomstu. Ani jedno dvakrát dobre nefunguje a skôr to pôsobí prekombinovane. Hlavným plusom okrem solídnej technickej stránky sú sexuálne scény so sexi robotkou Elenou Kampourisovou. Celkovo ok volovina na jedno pozretie. 5/10.

Elena Kampouris se rozhodně nestydí, ale zkrácení sexuálních scén by bylo spíše přínosem. Mírně detektivní zápletka je na pozadí tématu, který tu byl mnohokrát: Místo živé nově umělá žena. Výčet by byl dlouhý a vždy tyto filmy končí depresivně. Ani zde nic objevného ani šťastného nečekejme. Vše se odehrává v pěti či šesti lokacích, skoro jako divadelní hra, tempo je pomalé až uspávající a poselství je jasné: Nikomu nesvěřujte nekontrolovatelnou moc a nemyslete si, že si feministky nenajdou kličku, jak vás doběhnout. To je ten vtipný moment, závěr brečel po druhém díle, ale moc šancí bych tomu nedával. Tak pecka to nebyla. 50%.

Konfrontace člověka s umělou inteligencí v lidském těle...tzn. se sofistikovanými androidy, kteří jsou často používáni jako méně problematická náhražka člověka, je mým oblíbeným sci-fi námětem. A protože jsem velmi ovlivněný knihami I. Asimova, jsem v tomto ohledu dost kritický vůči filmovým i seriálovým adaptacím. Přesto jsem si velmi užil obaBlade Runnery,skvělé seriályWestworld,Humansi ruskou odpověďLepší než my. Tyto kousky nejenže nasadily laťku dost vysoko, ale dle mého názoru prozkoumaly téma opravdu zevrubně. Wifelike v tomto kontextu zaostává; obsahově by možná stačil na jednu z epizodBlack mirror, ale na celovečerák nemá náboj, ani nápady. Je to utahané a překvapivě nezáživné. Navíc tématicky zastaralé. TakovýGhost in the shell je skoro třicet let starý animák a stále působí jako moderní sci-fi. Takže nebýt výstavního těla E. Kampouris a jejího sexy ztvárnění umělé manželky, dost bych se nudil. A jde to především na vrub nedynamické režie Birda. Díky ní působí Wifelike i přes slušnou výpravu polobéčkově. Dalo se to čekat už z recenzí...co už, ukojení mé zvědavosti mě stálo 105 min. života. Ale už jsem umíral u horších filmů. Kdyby hrál lovce jiný herec než Meyers, možná bych dal slabé tři.