Narko (2004)

Skoro až fascinující film o netradičním fenoménu. A netradičního je na něm toho spousta. Režie a hlavně střih, vynikající soundtrack, jak jsme na něj u francouzských filmů zvyklí, vše obaluje skoro až Coenovskou zápletku a příběh tak, že jsem se ani nenadál a byl konec. A odpuštění jako třešnička na dortu.

Za mne spíš průměrná komedie, avšak se zajímavým nápadem narkolepsie a zpočátku film působí velmi vtipně, jelikož hlavní hrdina usíná i v situacích, kde by to člověk nečekal, ale to brzy bohužel omrzí. Za zmínku stojí i vynikající komik Benoît Poelvoorde zde jako karatista a jeho obdiv a láska k Van Dammovi byla parádní. 60%

Nejsem největší světový karatista, neumím kreslit a neupadám spontánně do zimního spánku. Hrdinové tohoto příběhu však takoví jsou a já musím s překvapením konstatovat, že když Gus upadl po stopadesáté do kómatu, tak jsem se bavil stejně dobře jako, když se odporoučel poprvé. To je malý zázrak, protože opakovaný vtip obvykle nebývá vtipem, ale tentokrát to fungovalo stejně skvěle jako originální rozbíjení tvárnic hlavou. Nic víc jsem v tom však, bohužel, nenašel.

No tak to je taky prda, já filmu věnoval svůj čas abych se pokochal pohledem na Dianku Kruger, ale tu jsem tam nakonec vůbec neviděl. Samotnej film působí pohodově je postaven na narkolepsii, kterou u nás trpí napříkald kníže Schwarzenberg a patálie s ní. Během vyprávění stihne příběh ukázat lidský povahy v kadným i záporným světle, pobavit a zaujmout. Docela si cením originality příběhu i když je to jak povídačka od starý Blažkový, všechno působí přirozeně a reálně. Navíc velmi mile mně překlapil Jean-Claude van Damme.

Su komedie, ktore vydrzia roky a nic nestratia zo svojho lesku ani po dlhych desatrociach /Some Like it Hot od Billy Wildera ....../, potom su nad/priemerne komedie, ku ktorym sa oplati obcas vratit /Tootsie, Agent v Sukni ...../, no a potom su podpriemerne komedie typu Narco bez co i len jednej smiesnej sceny. Osobitna kategoria su "komedie" typu Sam Doma 4, 5 ....... Toto bol podpriemer. 30 %