Nanuk - člověk primitivní (1922)

Jeden z prvních dokumentů na světě. Do té doby se točily pouze filmové aktuality/týdeníky. Tento film to změnil. Zobrazení života eskymáků/inuitů před příchodem moderní civilizace je úchvatný. Ač je film z roku 1922, může se měřit i dnešními filmy. Dokázal se prosadit i v době, kdy králi kin byl Fairbanks, Keaton a Chaplin. Sice naprostá většina událostí byla zinscenovaná, ale film dokáže oslovit i dnešního diváka. 9/10

Romantizovaný príbeh o eskimákovi a jeho rodine. Začnem hneď takto; dokument nie je úplne až tak autentický. Rodinka, ktorú môžeme vidieť v dokumente, nie je v skutočnosti rodinka. Často sa tu objavia kamaráti Nanuka ale to je asi tak všetko. Flaherty tu zábavne, a až príliš idealizovane, zobrazil každodenný život Nanuka a zároveň zánik tejto kultúry. Inscenácie sú vo filme viditeľné ale nemyslím si, že by to bolo zle. Práveže naopak, inscenácie tu často zobrazujú zaujímavé veci, jedna z nich je aj vtipná (Nanuk vyťahujúci celú rodinku zo svojho kajaku alebo stavanie iglu). Na snímok sa veľmi dobre pozerá aj bez zvuku, jediné čo sprevádza obraz sú medzititulky a doprovodná hudba. Tá navodzuje skvelú atmosféru napätia pri love a pocity veselosti pri jeho úspešnom zakončení. Zinscenovaný príbeh eskimáka Nanuka, po ktorom bola neskôr pomenovaná zmrzlina na paličke, sa naozaj oplatí pozrieť. Vek dokumentu je naozaj len bezvýznamné číslo, ktoré divák nemusí brať vôbec na vedomie, pretože sa pri ňom dokáže zabaviť lepšie ako na podaktorých iných dokumentoch zo súčasnosti.

Tím, že Severní pól je opravdu neobvyklým prostředím, dokument dosud působí zajímavě, ač je pravda spíše fikcí (dokumentární hraný film), která má popisovat, jak dříve Inuité žili. Na druhou stranu je fakt, že v té době (1922) by byl podobný dokument, díky komplikované práci s kamerovou technikou, těžko natočen observačně.

Zachycení původního života eskymáků je unikátním snímkem, který nám zobrazí pojídání syrového masa tuleňů, putování nehostinou pustinou a život, který se proplétá mezi mrazivými vločkami jako malá borovice kolmém na srázu. Budou vám mrznout prsty u nohou, nezapomenete na jednoduchý a pro nás nepochopitelné živobytí, jenž se každým dnem může změnit v tragédii umrznutí, utonutí, napadení zvěří či vyhladovění. Celý snímek nemá dobrou kvalitu a záměrně se vyhýbá záběrům na zabití nebo intimnější trávení času v iglů. Ale syrovost snímku vše dohání.

Je tu asi všetko, čo by ste chceli vedieť o Inuitoch. Priestranné kanoe, kde sa pri nohách veslára zmestia aj deti Eskimáka, a ďalšie leží na člne; radosť Inuitov zo svojich psov a z gramofónu; spôsob lovu rýb; lov mroža; zabíjačku a jedenie mroža hneď po ulovení; sánkovanie; lov na líšku; stavanie iglu; trénovanie huskyho už od malého šteňaťa. Či už je dokument zinscenovaný alebo nie, vyzerá nesmierne autenticky.