Na skle maľované (1980)

Mě se vlastně tento záznam nelíbil, protože: 1) Na skle malované jsem viděl v divadle 3x někdy v letech 1995-6 a celý ansámbl byl podstatně vyhranější, než v roce 1980 ze kterého je tento záznam. 2) Z divadla si pamatuji několik detailů, které filmový pás nezachytil. 3) Čerta hrál tehdy Maroš Kramár a přestože "filmový" čert byl také dobrý, já chci vidět Maroše! 4) A toto je velmi důležité - na záznamu mi schází celkový pohled. Všechno jsou to detaily nebo výseky, což není občas špatné, pokud ale sedíte v divadle, vidíte celou scénu. Chtěl bych doopravdy moc vidět celou scénu a tento záznam ji ani jednou neukáže. Velmi, velmi bych si přál vidět třeba statický záznam tohoto představení, který bude celou dobu zabírat celé jeviště. Bohužel ale asi neexistuje. Moc bych si přál záznam z poloviny devadesátých let, ten ale asi neexistuje také. Takže jsem vděčný i za toto. Rozumíme si?

Pomník zrejme najslávnejšíemu slovenskému muzikálu - ktorý vlastne pritom nie je slovenský (a tá typická poľská irónia a nadhľad je na tom bohovsky vidieť) - a slovenskej hereckej elite 20. storočia. Dielo básnika Ernesta Brylla a skladateľky Katarzyny Gärtnerovej malo v Poľsku premiéru v roku 1970 a dosiahlo vyše 600 repríz. Na Slovensku odštartovalo v 1974 v naštudovaní režiséra Karola L. Zachara, dramaturga Antona Kreta a choreografa Štefana Nosáľa a počtom 648 repríz sa stalo najúspešnejším počinom činohry SND, neskôr ešte k tomu úspešne inscenovaným v početných ďalších divadlách.

Dočolomanský, Zachar, Nosáľ a ďalší tu stvorili jedinečné dielo plné slovenských piesní a tancov, ktoré je podľa mňa najlepšie muzikálové dielo všetkých čias v našich končinách a ak nie, tak určite jedno z najlepších. Plné zábavy, vtipov, dobrej nálady, rozumných slov ako sloboda nebude slobodou, ak si niekto zmyslí panovať nad tebou v časoch, kedy tu vládla jedna strana takzvanou tvrdou rukou. Tu sa ani niet čomu diviť, že to malo toľko opakovaní, proste toľko skvelých choreografií na tak minimalistickom priestore, proste waw. Legendárne dielo, ktoré tu dostalo filmovú podobu, za ktorú som rád.

Videl som naživo nové spracovanie, 13.6.2014, Detva, amfiteáter. V hlavných úlohách Ján Slezák, Pavol Topoľský, Ivan "Tuli" Vojtek, Zuzana Tlučková, Roman Féder, Karol Čálik, Michal Hallon, Štefan Richtárech, Jakub Ružička, Katarína Hasprová (v oficiálnom obsadení aj Marta Sládečková, Martina Dolná a ďalší.)

Sice dnešním pohledem trochu statické. Ale když vidíte některé choreografie jako tanec zbojníků, milostnou scénu, kdy Juro tedy Dočolomanský stoupá po horách, kterou představuje plátno, když vidíte tu plejádu herců v čele s čertem Oldou Hlaváčkem, anjelem Emiliou Vášáryovou, smrtí Soňou Valentovou (u nás známou z Kladiva na čarodějnice) , o hudbě a krásných textech ani nemluvě, nejde než dát plný počet.
Apropos prý někde český starý záznam v hlavní roli s Viktorem Preissem.... To bych tak rád viděl. Jinak dnes se u nás hraje tento původně polský muzikál s výborným českým přebásněním Jaromíra Nohavicy, který kompletně předělal toto dílo, ač vše zachoval. Akorát z Juraje Jánošíka udělal zbojníka Janíka, co jezdí z Těšína do Vídně. A povedlo se mu to tak krásně, jako Werichovi z Voskovcem se kdysi povedl převézt Divotvorný hrnec do českých poměrů.