Muž z Londýna (1974)

Neslýchané hovadství téhle "komedie", kde herecká elita bez uzardění pronáší hlášky typu "u nás dneska kradou už jenom zelináři a zoufalci", začíná už úplně prvním záběrem na rukou malovaný (!!!) britský pas jak někde u ochotníků a následnou první Sovákovou větou "is olrajt evrysink?". Škoda každé minuty tohohle hnusu, který se nestydí zprznit ani písničku o mém městě Ó Velvary, přestože se ten papundeklový kubismus nalepený na okálu nachází u Plzně.

Je až s podivem, jak kvalitní obsazení tahle blbost dostala. Na druhé straně možná někteří chtěli režiséru Bočanovi pomoci, jelikož on tento film dostal příkazem, sám si ji nevybral. Hlavní myšlenkou je vlastně to, že ani zkušený člověk z kapitalistického západu nedokáže oblafnout jak českou policii tak obyčejné socialistické obyvatele. Stačí se zaposlouchat. Ve snímku několikrát zazní polemika na téma, zda je líp v demokratickém Londýně či komunistické vlasti. Asi netřeba hádat, která země z toho musí vyjít lépe. Pár humorných scén zde bylo, ale celkově jde místy o zajímavý námět kriminálky, následně o bláznivou komedii a ve finále mix obojího.

"Nic si z toho nedělejte, mě to taky moc nejde…"Tak tohle se Bočanovi a spol. vážně hodně nepovedlo. I kdybych vzal v potaz dobový kontext normalizace, tak to podle mě nefunguje ani jako komedie. Ty rádoby komediální scény mi přišly spíše trapný a bylo mi dost líto herců (Sovák, Němec, Libíček a další). že v tom museli účinkovat.

Další Tomanovina. Ani nasazení hromady tehdy populárních herců nedokázalo udělat nic s naprosto debilním scénářem. Jestli jsem Sovákovi upřímně věřil z pozdějších filmů např. i takové role jako rytíře Brtníka z Brtníku vAť žijí duchové, nebo zakukleného nácka zeZítra ráno vstanu a opařím se čajem,tak tady jsem mu jeho Angličan (respektive Čechoangličana) nevěřil ani za mák.  Kritika tehdejších některých kolem nás asi tehdy také moc nezafungovala. Co tedy z filmu zaujme je ta kubistická vilka a celkově tehdejší reálie socialistického Československa za normalizace. Zajímavý je také úřad evidence osob, kde vám na kohokoliv sdělili na vaší žádost vše co věděli. V dnešním světě GDPR něco naprosto neuvěřitelného. Za SNB tu všemu zase zde velí tajemník Pláteník Moučka, kterému bylo v sedmdesátkách pozvolna stranou odpuštěno těch jeho pár  filmových přečinů (hlavně zaDLOUHÉ DOPOLEDNE) a mohl zase hrát. Tohle je ale film z éry ještě před jeho ,,životní rolí'' a nesmrtelnýmOkresem na severu. Josefa Dvořáka mnou dříve oblíbeného moc nemusím od dob, kdy jsem se dozvěděl jak bonzoval na pana Suchého a paní Chytilovou a bez rozpaků, rád... To je hnus. A tady ve filmu i s tím jak tehdy vypadal a s těmi mastnými vlasy vypadá ten náš kuchař Svatopluk opravdu odpudivě.  Také jsem si uvědomil, že ač filmovou hudbu našeho génia Zdeňka Lišky většinou zbožňuji, tady to byl lehký bizár. Celkově byl film docela hrůza, naštěstí my co jsme fandové do letectví jsme na konec dostali hned dva pěkné dárky. Jednak v podobě letušky Jorgy Kotrbové, která byla na letištních schůdcích v té bleděmodré uniformě s proklatě krátkou sukýnkou dle tehdejší módy zatraceně sexy a pak i díky tomu Il-62, který byl pro naše aerolinie něco jako pro západní svět Jumbo jet. Prostě král dálkových tratí klidně až na druhou půlku světa. Dávám tedy za jeden zlatý dvacetidolar. Ale opravdu  tentokráte jen jeden. *

Film má dnes hodnotu hlavně díky dokumentárním záběrům z tehdejší Plzně a také z proseckého sídliště. K oběma místům mám citový vztah. K tomu plejáda našich skvělých herců (byť ne zrovna v nejlepší formě) a povedená hudba Zdeňka Lišky (ta melodie na elektrickou kytaru hodně připomíná legendárního "Jáchyma"). Jako bonus v závěru ukáže Jorga Kotrbová své krásné nohy (není divu, že se ji Jiří Sovák pokusí znásilnit...). Slušný průměr.