Muž z Londýna (1974)

"Nic si z toho nedělejte, mě to taky moc nejde…"Tak tohle se Bočanovi a spol. vážně hodně nepovedlo. I kdybych vzal v potaz dobový kontext normalizace, tak to podle mě nefunguje ani jako komedie. Ty rádoby komediální scény mi přišly spíše trapný a bylo mi dost líto herců (Sovák, Němec, Libíček a další). že v tom museli účinkovat.

Další Tomanovina. Ani nasazení hromady tehdy populárních herců nedokázalo udělat nic s naprosto debilním scénářem. Jestli jsem Sovákovi upřímně věřil z pozdějších filmů např. i takové role jako rytíře Brtníka z Brtníku vAť žijí duchové, nebo zakukleného nácka zeZítra ráno vstanu a opařím se čajem,tak tady jsem mu jeho Angličan (respektive Čechoangličana) nevěřil ani za mák.  Kritika tehdejších některých kolem nás asi tehdy také moc nezafungovala. Co tedy z filmu zaujme je ta kubistická vilka a celkově tehdejší reálie socialistického Československa za normalizace. Zajímavý je také úřad evidence osob, kde vám na kohokoliv sdělili na vaší žádost vše co věděli. V dnešním světě GDPR něco naprosto neuvěřitelného. Za SNB tu všemu zase zde velí tajemník Pláteník Moučka, kterému bylo v sedmdesátkách pozvolna stranou odpuštěno těch jeho pár  filmových přečinů (hlavně zaDLOUHÉ DOPOLEDNE) a mohl zase hrát. Tohle je ale film z éry ještě před jeho ,,životní rolí'' a nesmrtelnýmOkresem na severu. Josefa Dvořáka mnou dříve oblíbeného moc nemusím od dob, kdy jsem se dozvěděl jak bonzoval na pana Suchého a paní Chytilovou a bez rozpaků, rád... To je hnus. A tady ve filmu i s tím jak tehdy vypadal a s těmi mastnými vlasy vypadá ten náš kuchař Svatopluk opravdu odpudivě.  Také jsem si uvědomil, že ač filmovou hudbu našeho génia Zdeňka Lišky většinou zbožňuji, tady to byl lehký bizár. Celkově byl film docela hrůza, naštěstí my co jsme fandové do letectví jsme na konec dostali hned dva pěkné dárky. Jednak v podobě letušky Jorgy Kotrbové, která byla na letištních schůdcích v té bleděmodré uniformě s proklatě krátkou sukýnkou dle tehdejší módy zatraceně sexy a pak i díky tomu Il-62, který byl pro naše aerolinie něco jako pro západní svět Jumbo jet. Prostě král dálkových tratí klidně až na druhou půlku světa. Dávám tedy za jeden zlatý dvacetidolar. Ale opravdu  tentokráte jen jeden. *

Film má dnes hodnotu hlavně díky dokumentárním záběrům z tehdejší Plzně a také z proseckého sídliště. K oběma místům mám citový vztah. K tomu plejáda našich skvělých herců (byť ne zrovna v nejlepší formě) a povedená hudba Zdeňka Lišky (ta melodie na elektrickou kytaru hodně připomíná legendárního "Jáchyma"). Jako bonus v závěru ukáže Jorga Kotrbová své krásné nohy (není divu, že se ji Jiří Sovák pokusí znásilnit...). Slušný průměr.

Tak tohle bylo nepovedené, ale opravdu nepovedené! A to po všech stránkách. I přes takové kvalitní herecké obsazení, kde všichni hráli tak na půl, nebo zbytečně parodovali tak, že vtip vyzněl lacino a vyloženě trapně. Ukázkový příklad normalizační rádoby krimikomedie, která vznikla pod vedením tehdejšího ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov, Ludvíka Tomana. Hynek Bočan dokázal točit mnohem kvalitnější filmy a tohle zřejmě dostal příkazem na objednávku zmíněného Tomana. Zdeněk Liška se taky moc nepředvedl, z asi čtyř hudebních motivů motal pořád dokola ten jeden, s dudy. Myslím, že když ho film nebavil, tak se taky nějak zvlášť nesnažil a udělal pouze takovou tu svoji klasickou rutinu, bez nějakých lepších nápadů. Zbytečný film, který může klidně ležet někde na dně archívu České televize.

Plejáda čs hvězd v slabomyslném příběhu o rozkrádání republiky kapitalistickou svoločí. Otravná hudba (dudy, písnička na koncertu), kterou nevylepší ani Krampol zpívající si Gotta. Sovák hraje postavu pojmenovanou Reiner, podle mě to měl být Ryanair. Jediný dobrý byl Pepa Dvořák a jeho vysvětlování, proč kradl.