Muž s röntgenovýma očima (1963)

Teda to byla ale kravina. Tisíckrát omleté klišé vědce co vyzkouší na sobě vlastní vynález a vymstí se mu to, k tomu nepříliš zajímavý námět o rentgenovém vidění a průměrný Milland. Ale ze začátku to vypadalo jako vážně pojaté lékařské sci-fi s poměrně originálními efekty. SPOILER! jenže pak přijde naprosto dementní "vražda"/vypadnutí z okna. A následně se přesouváme přes cirkus, Vegas, honičku s vrtulníkem až k psychedelicko-náboženskému blábolu ve finále, přičemž každá další scéna je blbější než ty předtím. Abych byl fér, na vině není celkem slušná Cormanova režie jako spíše dementní scénář. Jediné plus je, že to v mém žebříčku z roku 63 přeskočí ostudnou adaptaci Dne Triffidů. Takže sci-fi roku 1963.

Nápad dobrý, zpracování tragické a scénář ke konci opravdu bezradný. Začátek přitom slušný, zachráněné dítě díky očím pana X, pád z okna nečekaný, pak útlum v podobě zábavního parku a kasino mělo být velké finále, ale tady scénář zabloudil a pak už je to učiněná katastrofa. Viděno v dabingu v hlavní roli s Lexou Pyškem.

Muž s röntgenovýma očima by byla fajn povídka a nejspíš i komiks. Ale na celovečerák to nestačilo. Ne v tomto duchu. Scénáristé byli podobně bezradní jako Dr. Xavier, který sice učinil skvělý objev, ale nejenže ho nedokázal aplikovat, ale dokonce ani ho odprezentoval tak, aby mohl sloužit lidstvu. A vcelku zbytečně; přestože to měla být postava inteligentního člověka,scénáristé vykreslili jeho charakter velmi laxněa pak ho nechali dělat jedno špatné rozhodnutí za druhým. Nebýt slušné režie Rogera Cormana(za což jsem rád, protože mám v "zásobníku" ještě pár jeho filmů), byl by potenciál námětu promrhán stejně, jako doktorův "dar supezraku". I tak bylo jeho plácání se na útěku bolestně zdlouhavé...komiks i povídka by to zredukovaly na dvě věty/obrázky...resp. ta cesta měla mít nějaký podtext. Když přidám podivný závěr, jsem jen kousek od zklamání. I před padesáti lety vznikalavelmi slušná sci-fi, ale Muž s röntgenovýma očima k nim bohužel nepatří. Vždyť třeba i u nás se o pět let dříve vynořil třebaVynález zkázy (1958)V tomto kontextu nemohu hodnotit na víc, než 63%. PS: Na téma, co se skrývá "za oponou" našich smyslů, jsem četl několik skvělých povídek, takže jsem trochu přísnější... .

Milland s krásně X-menovským příjmením (což mohu klidně prohlásiti, páč v té době již existovali:) ve své typické roli z jeho pozdějšího období. Vcelku dobré, ale samoz. žádný zázrak se nekoná. Sequence na večírku pobavila i díky cudně zrak klopící hl. postavě, což mi připomělo, že já bych si raději ty oči vydloubl rovnou, páč zcela nahé ženštiny (to už raději sledovati už jen skelety) mě vůbec nijak nefascinují, jako zřejmě většinu a o nahých pánech ani nemluvě. Komorní ráz, který jest poněkud pokažen kasinem, automobilovou honičkou, jako vytřiženou z Fantomase či levnějšího Bonda a psychedelicky mimózním závěrem (který ale žádným pořádným koncem není, což mě vytočilo) v kazatelově stanu, bych ocenil, pokud by nebylo těch výhybek. Ocením ovšem asi posl. 10min. měnícich se kukadel tj. všechny 3 verze, kdy si nemohu vybrati, zda pichlavou, obsidiánově černou či závěrečnou krvavou, což mi ewokuje některá má rána.;-))) Opět po nějaké době se zde objevil  o rok později budoucídr.Boyce(kouzelně smutný a plaše osamělý mr.Franz zAttack of the PuppetPeoople) z STthe Cagea mám dojem, že jsem identifikoval v kasinu dalšího STTOS herce zDagger of the Mind.;-) Některé efekty (jak to tak u Cormana bývá) jsou srandovní (Xavierovo vyšetření stařenky, co si stěžuje na bolesti zad) efektní (zlomená noha ženy v lunaparku) a některé prostě fajn/ok. Bylo by to i na 3.5, ale s tou délkou a mnou vyjmenovanými 3 odbočkami od komorna, nikoli. Což nezn, že za min. 1 shlédnutí vyším nerentgenovým zrakem to stojí. Pokud vás samoz. filmy alá 50.-60. éry tohoto typu zajímají. P. s. za tu zbytečnou (myslel jsem, že se mi sekl film) 60s. se statickým záběrem na oční bulvu, bod dolů.

Tohle má být opravdu, jak zde skoro všichni píšou v komentářích, pouze „béčkový“ film? Protože to, co jsem viděl, to bylo za mě naprosto skvělé zpracování originálního tematického nápadu a pro mě zatím i jedno z nejzajímavějších amerických sci-fi celovečerního formátu vůbec (z této éry mě pak víc nadchlo snad už jen FrankenheimerovoZnovuzrození). Atmosféra od počátku dává znát, že doktora X s takovým vynálezem v hlavě (tedy přímo na očích) bezstarostná bodoucnost nemůže čekat... Pro mě to místy byla pocitově děsivá podívaná dvounásob, neboť jakékoliv kapky do očí mě děsí téměř stejně jako něco málo vytřísklé krve. Skvělé je, že tvůrci měli navzdory nižšímu rozpočtu k dispozici barevný materiál, na oplátku jej využili k velmi pěkným vizuálním stylizacím v znázornění neobyčejného zraku hlavní postavy. Vizuální stránka se zde vůbec těší propracovanosti, během závěrečné akce zesilňuje napětí i místy třesoucí se kamera. A můžeme namítat, že si snímek neudrží onu napínavou atmosférou po celou dobu, ačkoliv třeba taneční scéna v baru zase nabízí i vtipnou ukázku toho, co by šlo všechno okamžitě vidět přes povrch s röntgenovýma očima. Nutno říct, že v tomhle směru film během různých rozehraných situací (léčitelství, pouťová atrakce, hazardní hry atd..) tenhle potenciál bohatě využívá. Ve výsledku mě vážně nenapadá, co bych snímku vytkl, jsem velice rád, že jsem ho objevil a viděl (nakolik se zde netěší vysokému počtu hodnocení) a chválím i výborně zvolenou kratší stopáž. [90%]