Muž, který plakal (2000)

Pro milovníky Johnnyho Deppa to bude v každém případě znamenat jednu hvězdu navíc, protože je tadymaxišmrncovní. Mně k vyššímu ohodnocení buď něco přečnívalo (zřejmě příliš operního zpěvu) na úkor většího vykreslení postav. A chyběla mně trochu větší uvěřitelnost (obzvlášť konec už byl moc překombinovaný), takže i přes výbornou atmosféru zůstávám na průměru. Je to strašná škoda, protože třeba ten začátek s malou Fegele byl nádherný.

Dneska to zní až neuvěřitelně, ale ještě než ho unesli Piráti a v každém druhém ne-li každém vycucal Burton, byl Depp hlavně charakterní herec, který účinkoval v lidských dramatech. Muž, který plakal není v žádném ohledu dobrým filmem. Sledujeme pohnuté osudy Suzie. Na pozadí příběhu dívky, která prakticky neměla nikdy svůj domov sledujeme nástup fašismu ve Francii. Deppova role je spíše menší. 40%

Pomerne neznámy a nevýrazný film, ktorý stavia čiste na dialógoch medzi štyrmi hercami. Dráma sa tu objavuje o dosť menej ako romantika, dej a pointa boli dosť obyčajné, ale vďaka kvalitnej práci filmového štábu a vojnovému prostrediu Paríža, to za tú hodinku a pol nakoniec stálo. Škoda posledných 10 minút filmu, ktoré boli až príliš ,,americké" a nezmyselné.

Průměrné tři. Svým způsobem jsou tam silné momenty a zajímavé scény, ale já tak nějak nevím, co tím filmem vlastně mělo být řečeno. Prvních asi 15 minut bylo docela utrpení téměř němého filmu s několika větami v jakémsi podivném jazyce, kdy jsem si jen pomalu dával dohromady souvislosti Rusko - Židé - násilný odsun... Pak mladá talentovaná zpěvačka Suzie ( Christina Ricci), která vlastně nezpívá(??), odjíždí za lepším životem do Ameriky, jenže se dostane do Anglie, kdo vlastně je, ví stěží ona sama, časem se dostane do Paříže, kde potká barovou tanečnici Lolu (Cate Blanchett), po jejímž boku se dostává do jakési opery, ve které ... světe div se, taky nezpívá. Do toho potulní cikáni v čele s Johnny Deppem, nacisti... a ten konec, od zásahu lodi, plující se Suzie (konečně!!) do Ameriky nějakou střelou z letadla, ten byl teda hodně letecky podaný a tááák sladký a nereálný, až to nebylo hezký. Na ty průměrné tři to vytáhla hlavně C. Blanchett, která tu sice až poněkud přehrávala, ale ty její pohledy...:). Na druhou stranu to přehrávání docela dalo vyniknout jaksi prospěchářské a koketní povaze ruské tanečnice. Nebýt Cate, stěží bych dal dvě. Objektivně ale musím uznat, že po vizuální stránce to bylo udělané celkem pěkně a hudba taky byla zajímavá. A ještě: popravdě řečeno, jsem nějak moc nepochopil samotný název filmu.

Začátek sliboval více, než film jako celek dal. Zpomalené záběry romantického Deppa vyšuměly hned poté, co si vzal pannenskou Suzie bez pitomé úvodní pusy. A dál jsem už nevěřila ničemu ani slovo. Že to byla prodejná Lola, co na lodi zahynula a o to více byla málo reálná záchrana Suzie a její setkání s otcem. Slova nebyla ani trochu přesvědčivá, jen se tak nějak odříkala jako při první zkoušce a navíc v obvyklém klišé. Klouzalo to prostě po povrchu až to zklouzlo z očí a skoro hned bylo zapomenuto. Asi muži rozumnějí ženám více, než ženy samy sobě.