Muž, který nebyl (2001)

Tohle je prostě divnej film. Viděl jsem ho před lety a znovu 27.03.2026, ale ani s odstupem času neztratil nic na své divnosti. Billy Bob Thorton se do filmu hodí, ale jak se v Hollywoodu mohla se svým koňským xichtem prosadit Frances McDormand, to mi hlava nebere. Asi má nějaké skryté vlohy, které jsou divákovi skryty...třeba dobrej vcuc. Scarlet Johansson se se svým éterickým vzhledem do filmu plném ostře řezaných tváří jakoby ani nehodila... No a ufouni, to už je skoro jako z díla Davida Lynche... Prostě divnej kousek...

Ed Crane přijímá veškeré životní události se stejným výrazem, není důležité, jestli jsou to zprávy dobré či špatné. Prakticky nemá svá rozhodnutí, je tam a dělá to, co řeknou jiní. Točí se ve stereotypu, nežije, neexistuje a nejhorším nápadem je vzít osud do vlastních rukou a být mužem, kterým je. Coeni a precizně vystavěný film o samotě, krizi, ale také často planých nových nadějích, zkrátka o životě. Naprosto pohlcující je forma vyprávění, kdy myšlenky z jedné scény nejednou končí až v té následující, třeba když Big Dave řekne jméno vyděrače. Atmosféra filmu noir dokáže drtit, Roger Deakins ji skrze stínohru, spodní pohledy nebo detaily na tváře famózně hrajících herců doladí na výbornou. Z nich vyniká téměř jednovýrazový, přesto neskutečně přesný Billy Bob Thornton, ale podobně i Frances McDormand. Noir má svoji femme fatale a u ní to mělo skončit, přesněji po nehodě a zjištění, které nakonec nebylo. Faktem je, že i ten k hranicím absurdity vyhnaný závěr tomu sedí.

Filmy bratří Coenů nemám moc rád, nikdy jsem si k nim nenašel cestu. AleMuž, který nebylje prostě skvost. Vizuálně, příběhem, myšlenkami. Poprvé jsem ho viděl před více než 20 lety a už tehdy se mi líbil (a bylo to zároveň mé první rendezvous se Scarlett Johansson, která už jako dívenka v tomhle filmu doslova zazářila). Teď jsem si ho pustil podruhé, když jsem zestárnul (dozrál?) a zvyšuju svoje tehdejší hodnocení ze 4 hvězd na 5. Je těžké pojmenovat žánr tohohle filmu - je zároveň noir kriminálkou, ale taky je to citlivá sonda do lidské osamělosti a absurdity života.

Film bych označil jako audiovizuální veledílo, kde příběh a scénář hrají druhé housle. Neberte mě špatně, bratři Coeni rozhodně nenatočili nějakou tragédii, ale i oni jsou schopni předložit důvtipnější zápletku. Snímek fakticky těží ze 2 dokonalých aspektů. Billy Bob Thornton hraje jako o život, tyhle role introvertních chlapíků s ne moc prořízlou hubou mu neskutečně sedí (jen si vzpomeňme na 1.řadu seriálového Farga). A zadruhé ten černobílý noir filtr filmu přidává potřebné body na autentické atmosféře. Ale zbytek? Ten mě moc nechytl. Vše ostatní mi přišlo dosti standardní, fádní, bez přidané hodnoty navíc. Ale za to perfektní uzavření příběhu, kdy zejména závěrečných 5 minut stojí za váš čas, tomu prostě a jednoduše nemůžu dát méně než 3 hvězdy. To by bylo kacířství proti kinematografii jako takové. Za mě dávám 6,5/10

Viděl jsem to dvakrát krátce po sobě. U prvního zhlédnutí jsem měl dlouho pocit, že ten film přesně zapadne tam, kam u mě skoro cokoli, co jsem od Cohenů viděl. Ve velké zkratce - je to jiné, je to zajímavé, z hlavy to nedostanu, jen to ve mě nezanechává vůbec žádný hmatatelnější dojem. Takhle u mě dopadlBig Lebowskinebo iBratříčku, kde jsi?Jenže tady mě poslední minuty naprosto odrovnaly svým přesunem k mystériu nejasných osudů našich životů a ačkoli by se dalo polemizovat, jak moc bylo (ne)možné pro Eda do vlastního osudu zasáhnout (přičemž bych byl radši, kdyby se o to Coeni víc pokoušeli, ale taky nemůžu chtít všechno), stejně mě závěr odrovnal a zanechal ve mě natolik zvláštní dojmy, jako snad naposledy EgoyanovyVedlejší role- a ty jsou snad vším někde úplně jinde. Při druhém zhlédnutí, kdy jsem se snažil výstavbě vyprávění podrobněji věnovat, jsem časem dospěl ke strachu z toho, jestli na mě konec bude moct zapůsobit stejně jako předtím, protože rozklíčování původů všech divných scén vedlo k mnohem méně zajímavé (i když propracované) struktuře, než jsem si (asi) přál. Ale jak se film blížil znova ke konci, věděl jsem, že i přes poznání určitého "jednoduššího principu" z toho pořád dostatečně plyne to stejné, co jsem v tom vnímal prvně a tím pádem ano, dokázalo to na mě zapůsobit znova. Nadšený jsem z toho sice o něco míň a ty časté voiceovery mě ve chvílích, kdy vysvětlovaly viditelné a slyšitelné v obraze, docela vadily (ačkoli mají pevné vysvětlení a někdy slouží k tomu, aby Ed nezmizel ani na moment ze scény), ale spokojený jsem stále a aspoň po nějaké době můžu u něčeho od Coenů říct, že ve mě jejich film zanechal i nějaké hlubší dojmy. Slabé 4*