Music Within (2007)

Mám rád, keď sa vážna téma pojme veľmi odľahčene. Je tam dostatok humoru, ktorá dáva potencál, aby sa skrytý odkaz dostal do povedomia aj ľudí, ktorí s postihnutými nemajú veľa skúseností. Ostal mi pocit, že keď sa chce, tak sa dá a žiadna situácia nie je neriešiteľná. Poznám viacero ľudí, ktorí sa so svojím postihnutím vyrovnali a sú úžasní. Je jasné, že určite nie sú takí všetci a ja ako človek bez znevýhodnenia si ťažko viem niektoré veci, ktoré oni prežívajú vôbec predstaviť. O to viac je úžasné ak zostanú pozitívni a so zmyslom pre humor. A takých nájdete aj v "Music within". A malý bonus je v myšlienke "Máte úžasný talent, no prídite, až budete mať čo povedať"

Tenhle film mi skvěle sedl do nálady. Prostě se to tak někdy stane, že máte chuť na něco příjemného, lidského. Potom si pustíte tohle a cyk ho, dostanete to ve svkělé dávce, rozumně okořeněné příjemným humorem. Dvojice hlavních hrdinů mě dokázala příjemně rozesmát, vícekrát něž několik teenage komedií dohromady. Skutečně příjemný film, hezky se na to kouká. Více než milé překvapení.

Zaciatok filmu bol perfektny z rozpravania Richarda o svojom dectve... Ako prisiel o otca a mama sa utapala v depresiach ... Chel by speakerom ale profesor sa na nho vykaslal.. Povedal mu aby isiel zit... Ohluchol a pribeh sa zacina... Je skutocne krasne ako sa Richard snazi pomoct najst pracu postihnutym... Ta scena co bola v palancinkarni bola celkom drsna... Velmi pekny vztah sa vytvoril medzi Richardom a Artom... Kedze vzajomne si vedeli porozumiet... Skutocne krasny film... Vo filme prebehla jedna krasna veta... Ked sa pozru na mrzaka nevidia nic, ignoruju mrzakov lebo narusaju ich definiciu cloveka, nutia ludi citit...!!! ta veta je trochu poprehadzovana ale slna ucel... :)

Problémy jsem měl dva - za prvé mě tenhle film prostě nudil. Celé se to vleče a vleče, stále čekáte gradaci, pointu, zvrat ... a ono nic, najednou jsou tady závěrečné titulky a vy jste skoro vděční. Pak je tady ale další věc - hlavní postava mi od začátku byla hodně nesympatická. Chlapík mi připadal jako dost namyšlený egocentrik - film byl natočen podle autobiografie, takže když si ještě přičtu určitou míru sebeidealizace, pak mám opravdu podezření, že hlavní hrdina mohl být pěkný hajzlík, který si na svém handicapu vystavěl kariéru. Ale abych nebyl považován za grobiána, tak za to, že je to dojemný film o postižených, klidně ještě jednu hvězdičku přidám. Ze dvou na tři.

Velmi dobrý film o tom, jak těžké je být handicapovaný a ještě těžší si jako handicapovaný sehnat práci. Film vypráví osud muže který se sám handicapovaným stal, překonával obtíže a posléze se rozhodl uplatnit se v podporovaném zaměstnávání. Což mezi sedmdesátými-osmdesátými (ke konci i devadesátými) léty nebyla běžná a lehká záležitost. herecké výkony jsou více jak dobré, po scenáristické stránce se taky tváří vše v pořádku, jen ke konci opravdu film sklouzává z dobrého počátečního tempa k jistému stereotypu. (Dávám pět hvězdiček jakožto člověk zasažený problematikou speciální pedagogiky, obecněji by to byly spíše hvězdičky čtyři.)