Argo (2012)

Je asi podezřelé, jak často si zanikající supervelmoc vynucuje respekt výpravami, za nimiž se pak po dekády táhne akorát ostuda. Co intervence, to ἁμαρτία, až by si jeden řekl, nejsou-li ti nešťastní imperátoři ruskými agenty, vyškolenými prodávat Ježíše klidně i kolaterálně. Je vlastně úplně jedno, kam vlezou, protože buď jsou přivítání korupcí, nebo ztrapňováni houževnatostí, na niž nestačí ani ty jejich předražené technologie. Co dnes opět platí v Íránu pro Trumpovu administrativu, platilo právě tak v Afghánistánu a Vietnamu. Ruské babráctví na Ukrajině je proti tomu mistrovské dílo. Není to vlastně problém režiséra, že s postavami necítím. Možná mi je pouze lhostejná ta perspektiva, s níž se někdo dojímá nad anglosaským objevitelem svobod a právě těmi si pak obhájí i rozmetávání dívčích škol. Je-li někdo méně koumavý v oblasti práv individualisticky zbytnělého ega nebo méně náruživ skládat se na cizí opice, jako to nadšeně dělají Češi, je jeho kinematografická atraktivita z pohledu dolaru zanedbatelná.

Je to klasický proamericky hrdinský biopic, který si skutečnou událost přebírá co nejvíc po svém, takže z ní dělá situaci mnohem více nejistou a za každou cenu napínavou, než skutečně byla. Zároveň se věnuje hlavně Američanům a za podrobnější prokreslení mu ze strany Íránců stojí jen ti, kteří Američanům pomáhají. Ostatní jsou prostě antagonisté, ke kterým se sice přistupuje veskrze humánně (nikoho z revolucionářů nemají Američané zabít), ale tím to tak končí. Jaksi s tím ale nemám až takový problém, protože jako napínavý thriller to funguje naprosto dokonale. Od představení klasicky sympatického amerického hrdiny po jeho snahu prosadit svůj plán osvobození rukojmí, který je sice naprosto šílený, ale on mu pevně věří... a od teorii se jde k praxi, která se samozřejmě komplikuje úplně všude, kde může. To pak tvoří veškeré potřebné napětí, které působivě přichystá půdu pro závěrečnou kontrolu na letišti, kde se teprve podělá všechno, co může a ačkoli to může působit krapet vyhroceně, vždycky se to dokáže udržet těsně na hranici uvěřitelnosti. Takže výsledek vlastně super, až teda na to, co je zde vším "podprahově" zobrazováno. Ale pokud se zvládnete spokojit s plnokrevnou žánrovkou, která nechává vrstevnaté přesahy i prohlubující vnímání počínání těch zlých vyloženě stranou, je to vlastně dost fajn. Celkem i chápu, proč to tehdy získalo Oscara za nejlepší film, byť za to víc než typický hrdinský CIA/FBI příběh mohlo jeho přímé propojení s filmovou branží a falešnými přípravami brakové sci-fi fantasy. Těm to lehce skládá poctu, což je nakonec milé a velice sympatické, jelikož se na ni nejde příliš důrazně. Vlastně brak zachrání několik životů a teoreticky svojí nadějí na happy end v závěru jeho příběhu lehce osloví i letištní kontrolu. Je to hezké a přitom se to nedojí, je to dost skryto v pozadí. Jinak Affleck si to u mě rozhodně vykoupil režijně, po téhle stránce odvedl opravdu skvělou práci, ale herečky pořád ne - i tady působil jak dřevo, které má problém zahrát víc než jeden výraz. Slabé 4*

Námet je rozhodne zaujímavý avšak vzhľadom na rýchlosť prevedenej akcie za dva dni, filmári aj tak vyrukovali so stopážou blížiacou sa k dvom hodinám. Príbeh však nemá čo také ponúknuť, charaktery postáv v Iráne nie sú tiež bohvieako vykreslené. Viac baví "filmárska" linka v Hollywoode so skvelými Goodmanom a Arkinom vo vedľajších rolách. A tak je dej zdramatizovaný, napätie smiešne šponované. Vypichnem len dve akcie - prvá je pri rezervácii leteniek, ktorej predchádza zrušenie celej akcie priamo od CIA a následný úporný boj o jej resuscitáciu vrcholiaci práve v okamžiku kedy na druhej strane pologule naši protagonisti rezervujú letenky priamo na letisku a na prvý šup to nevychádza, no o minútku už áno, úsmevné, prezident Carter je Hitchcock. Druhá je záver a scéna odletu, kedy sú protagonisti odobratí bokom a čelia otázkam, no potom sú pustení k odletu. Sme svedkami odovzdávky informácie akéhosi posla na obrovskom letisku presne takému pracovníkovi, ktorý odbavil do lietadla hľadaných Američanov, no teraz ich chce dostať späť a tak sa on a eskorta polície zúfalo snažia zabrániť odletu lietadla. Vidíme nahánačku dvoch policajných áut a ostreľovačov s obrovským aeroplánom, ktorý im uletí do vzduchu a oni naň ani nevystrelia. K čomu to vlastne bolo potrebné? All in all je to filmársky veľmi dobre zmáknuté, Affleck je na režisérskej stoličke veľmi istý. Ale ten Oscar pre film je joke.

Ben Affleck na režisérské stoličce a je to radost pohledět! I když bylo zcela jasné, jak to nakonec dopadne, ani jsem nedutal a držel chudákům diplomatům palce, ať je Íránci neodhalí a vrátí se bez úhony domů. Mám upřímnou radost z každého podařeného filmu založeného na reálných údalostech a Argo mezi ně jednoznačně patří.

Jelikož jsem celkem fanouškem historie, tak se vždy velmi rád podívám na nějaký ten historický film, i když vychází z historie jenom velmi volně. A pokud je tento film ještě navíc thriller, pak jsem velmi spokojen. Děj se odehrává v roce 1979, kdy v Iránu proběhla Islámská revoluce, která svrhnula šáha Mohammada Rézu Pahlavího a dostala k moci Ajatolláha Chomejního. Na ulicích řádí islamisté a věší na sloupy všechny představitele šáhova režimu. Ani velvyslanectví Spojených států není v bezpečí, protože prezident Jimmy Carter udělil šáhovi azyl, a tak se na ni dostanou islamisté. Zaměstnanci se snaží na poslední chvíli skartovat co nejvíce dokumentů Šedesát šest zaměstnanců ambasády je zajato jako rukojmí, ale šesti z nich se povedlo zdrhnout a schovat se v domě kanadského velvyslance Kena Taylora. A co teď s nimi? Jak je dostat bezpečně ze země? Americké ministerstvo zahraničí zkoumá, jak to udělat. Tony Mendez, CIA specialista na exfiltraci, je přiveden ke konzultaci. A má celkem originální nápad. Což takhle udělat z těch šesti velvyslanců šest kanadských filmařů, kteří v Íránu hledají exotická místa pro sci-fi film? Tony dá hlavu dohromady s Johnem Chambersem, hollywoodským maskérem, a ten mu dá kontakt na filmového producenta Lestera Siegela. Založí falešnou produkční společnost, který natáčí vědecko-fantastickou hovadinu jménem Argo. Revolucionáři jsou však značně agresivní, podezřívaví, neklidní a jejich děti se pustí do sestavování skartovaných fotografií na velvyslanectví. Mendez se tedy pod falešným jménem vydává do Iránu, a sejde se se šesti uprchlíky. Všichni celkem dost riskují své životy! Je nutné dostat všechny s falešnými kanadskými pasy na letiště a pak odletět co nejrychleji pryč. První průser nastane, když se vláda rozhodne operaci zrušit a provést vojenskou záchranu, a tak uprchlíkům na letišti hrozí, že nebudou mít zamluvené letenky. A tím ještě nemají vyhráno! Na letišti se objeví další problémy. Všimnou si jich islámští revolucionáři a nechtějí je pustit do letadla. A pak se k nim dostanou složené fotky z americké ambasády a na fotkách poznají falešné filmaře, a tak naběhnou do řídící věže a chtějí zastavit odlet letadla. Hrálo se doslova o vteřiny… Musím říct, že poslední půl hodinu jsem ani nedutal a strašně jsem těm šesti vyděšeným zaměstnancům ambasády fandil, aby se to letadlo stihnulo odlepit ze země a odletět dříve, než je revolucionáři pochytají a pak pověsí na jeřábu někde na náměstí v Teheránu. Velice povedený film, který si zaslouží krásné 4*!