Možná (1999)

Snad první film, kde Belmondo není vůbec sympatický. Straý syn ukazuje mladému otci, svoji rodinu, která žije v postoapo vypadají Francii, která vypadá, že jí ovládli Arabové, a prosí ho, aby oplodnil svou přítelkyni, aby se vůbec mohl narodit. Budoucí potomci jsou tak strašní, že kdyby mě někdo řekl, že to budou mé deti, tak si rači uříznu koule. Ve scenáři se nedá, ani pomalu zorientovat a tak nezbývá než to, že člověk by měl zapomenout, že v tom hrál vůbec Belmondo a pamatovat si ho pořád jako frajera z jiných filmů.

04. 10. 2012 (269.); trochu znát svojí budoucnost bych asi nechtěl

Prostředí "futuristické" Paříže je úplně super. Všechno ostatní je naprostá hrůza. Nemá to hlavu ani patu, ale v první řadě to NENÍ ANI TROCHU VTIPNÝ. Pokouší se to asi o drama, ale taky se to míjí účinkem. A letící sperma to zabilo.

Až na to sperma... Docela to šlo, nápad i provedení... Jen se mi ale potvrzuje, že příběh a jeho výstavba jsou pro Klapische hodně těžká slova.

Nápad svérázný a do jisté míry i vcelku originální, stejně tak vizuální provedení... ale scénář se časem rozrostl natolik, že moc nevím, o co tedy tvůrcům šlo. Jako jo, další příspěvek do Y2K, kdy se příchodu nového tisíciletí přikládá taková váha, že nikdy nejsem schopný pochopit odkud se vzala, jenže ani tak pořad netuším, jaké je poselství za tím vším. Paříž budoucnosti za pár desítek let na jednu stranu vypadá jako vyprahlá poušť plná pískem zasypaných budov (z větší části neobyvatelných), tudíž by se nabízelo ekologické, snad i klimatické poselství, ale na stranu druhou tenhle svět celý film atraktivizuje a postavy jej obývající jsou v něm šťastné - i když aspoň Ako musel tehdejší Paříž znát a musí tedy vidět ten obří rozdíl, který se tam snad nikdy neprobírá. Navíc je zde pár alternativních vynálezů budoucnosti, jako třeba DIY letecké taxi... To samé s otázkou "má smysl přivést děti do tohohle světa?", protože chvíli tu ukazuje krásy rodičovství, důležitost dětí pro budoucí svět, aby se chvílemi ukazovaly úvahy směřující k tomu, že to není dobrý nápad a že rodičovství by si měl každý pár pečlivě rozmyslet... Což by bylo naprosto v pohodě, kdyby oba názory vedly dialog, ale tady jen neustále stojí vedle sebe, nějak se ani nedokáží vzájemně dotknout a závěr to jen prostě uzavře výběrem jedné možnosti. Do toho je pak film prokládán častými záběry, poměrně dlouhými, z párty současnosti i budoucnosti, které spíš než aby zapadly do námětu vypadají, jak kdyby vypadly z francouzského pokusu o britskou party vlnu a tvůrcům jaksi bylo líto je nepoužít. Z hlavy se mi to asi nevymaže, na to je to dostatečně své a nápadité, jen z toho mám především dojem, že nadšení z vlastní vize bylo mnohem větší než přiznání její neúplnosti. 3*(08.03.2026)