Mozek v plamenech (2016)

Brain on Fire je podívaná s velkým potenciálem, jenž zde ovšem dle mého skromného mínění nebyl ani zdaleka využit a přestože pár pozitiv tu lze jistě vypíchnout, tak nejtrefněji ji lze charakterizovat jako dějové přešlapování na místě. Každopádně když trochu odbočím, tak tento snímek krásně poukazuje na to, co je ten mozek za ,,potvoru”, a jistě by tohle nikdo nechtěl prožít, a to ať už z pohledu nemocného, tak jeho okolí, ten psychický tlak je fakt strašný a zvlášť v takovémto případě, kdy prostě nikdo neví co ti je, všichni doktoři ti prakticky tvrdí, že jsi po zdravotní stránce ok a ty jsi přitom úplně v prdeli. Takže je dobré, že tento příběh, ať už v knižní, či v tomto případě filmové podobě vůbec vznikl, jelikož člověk si při tom skutečně uvědomí, jak vrtkavý život může v každé chvíli být. Každopádně když bych ale vypíchnul ta pozitiva, tak určitě musím zmínit přesvědčivý výkon Chloë Grace Moretz v ústřední roli, dále pak pár vyhrocených dramatických situací a v závěru nějakou tu trochu působivějších emocí. Emoce bych ovšem zařadil i mezi negativní příspěvky, jelikož krom onoho závěru jinak vůbec nefungují, dále mě pak rozhodně nezaujaly jednotlivé postavy, jenž vesměs působí nezajímavým a odtažitým způsobem, no a obsahově se jedná opravdu o dost minimalistickou záležitost, bez nějakého zásadnějšího vývoje, kvůli čemuž to pak vypadá, že i těch pouhých osmdesát minut bez titulků je na onen příběh dlouhých.

Zatiaľ najlepší výkonChloë, aj keď stále v hraniciach jej trochu obmedzenejších možností. Tentokrát strhujúco presvedčivá až k emotívnym zimomriavkam v rámci skutočného príbehu púta konečne nielen svojím pôvabom a čarom, ale aj výraznou silou v podaní. Po prvom som tu mal plné hodnotenie, po približne 7 rokoch po druhom klesám o jednu * nižšie. To však neznamená, že by nešlo o solídnu drámu, ktorá dokáže efektne fungovať na dôležité elementy sveta ako dôvera v nastavený systém, predsudky alebo ľudské tragédie. Obsah je možné brať aj ako alegorické zobrazenie bežných problémov ľudskej psychiky, spoločnosti a blízkosti. V 90min stopáži sa film príliš sústredí na vývoj po hospitalizáciu kým mu následne nezostane poriadny čas na hľadanie príčiny, ktoré sa prejde len z rýchlosti a zavŕši nájdením jedného spasiteľa, bez ktorého by pacienta teoreticky odsúdili na smrť. Liečba a choroba sa už potom spomenie len okrajovo. Napriek neprimeranému rozdeleniu pasáži ale nemám pocit, že by bol dej zdĺhavý alebo účelovo prifarbený. Symptómy znázorňuje primeraným a viditeľne sa snažiac aj precíznym štýlom, na ktorom zlyháva najmä vtieravá kamera, ktorá niekedy podáva odveci closeupy, prostredníctvom ktorých začne navádzať na trochu artový dojem. Výsledok jemné stopy v pamäti určite zanechá a stojí za pozretie. Z hľadiska reality ohľadom váženého povolania, ktorá je mnohokrát u ľudí pomerne dosť skreslená poskytuje aj celkom fajn prebudenie.

Já chápu, že takový příběh se nedá zrovna odvykládat s velikou grácií a akcí. Ale bohužel mě to vůbec nebavilo. Dobrou polovinu filmu koukáme na to, jak Chloe pomalu propadá svému domnělému šílenství způsobené neodhalenou nemocí, vybuchuje vzteky nebo jen nepřítomně hledí do blba. A to zkrátka na děj nestačí. To zpracování je na můj vkus prostě utahané, nijaké.  Navíc, Chloe vypadá ještě mladší než ve skutečnosti je (a i tady jí navíc bylo méně než 21) a měla jsem problém ji vidět, jako dospělou ženu žijící v dospělém světě. I když všelijaké výrazy a projevy u nemoci zvládala dobře, seděla by ta role spíš někomu staršímu.

Seriózna dráma príbehu neobvyklej diagnózy Susannah Cahalanovej. Keďže ide o osobný príbeh, hlavnou úlohou produkcie je správne zostaviť obrazy príbehu a vytvoriť adekvátnu atmosféru čo sa jej celkom podarilo. Nečakajte však Dr. Housea, pretože tu sa vôbec nevtipkuje a Chloë Grace Moretz nie celkom zapadá do mojich predstáv o hlavnej hrdinke hoci je celkom presvedčivá. 70%

Pod vlivem první sérieMédiumjsem zatoužil vidět Chloë zase jednou ve filmu. Bylo to depresivní, to moc teď nepotřebuji. Ale zase její herecké spektrum je velmi široké, kvalitní a i přes námět takové osvěžujíci. Nicméně ten film má 4 hvězdy jen za ní, jinak to nebylo nic moc. Celé to bylo takové odfláknuté, prostě nedotažené, abych si to trochu více užil. Ani žádnou paralelu se svým životem jsem nenašel, dnes nebude žádná sebeterapie. Možná si jen važme toho, že nám mozek funguje v pořádku, i když se v něm honí všechno možné, nedokážete normálně přemýšlet a soustředit se na to, aby člověk mohl normálně fungoval, ho stojí veškerou (i mentální) energii.